Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ještě neukončila prošetřování zásahů, které státní podnik Povodí Odry dělá na řece Olši mezi Jablunkovem na Frýdecko-Místecku a státní hranicí s Polskem. ČTK to řekla mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Na možné škody koncem loňského roku upozornila ekologická organizace Arnika a žádala zastavení činnosti. Úpravy toku podle Arniky působí ekologické škody, například ničí přirozené biotopy a chráněné druhy, navíc nezvyšují průtočnou kapacitu toku, ale naopak zvyšují riziko ničivějších povodní. Povodí Odry ústy své mluvčí ČTK řeklo, že pochybení odmítá.

„Kontrola ze strany ČIŽP zatím nebyla ukončena. Jakmile inspekce zjistí veškeré potřebné skutečnosti, vydá protokol. Proti zjištěním obsaženým v protokolu pak může kontrolovaná osoba podat v patnáctidenní lhůtě námitky,“ uvedla Loužecká.

Podle zjištění ČIŽP jde o dva různé zásahy. „Inspekce se zabývá pouze jedním. Jde o práce vyvolané povodní v září 2024, které povodí nechalo provést v říjnu 2024. Tento zásah je předmětem naší kontroly. K němu nemůžeme zatím sdělovat žádné podrobnosti,“ řekla. V případě druhého úseku má Povodí Odry k dispozici všechna potřebná povolení a výjimky. Vše spadá pod kontrolu Moravskoslezského kraje.

Mluvčí povodí Vlčková ČTK řekla, že státní podnik odmítá, že by v případě zásahů v korytě Olše jakkoliv pochybil. Práce, které nyní prověřuje inspekce, se podle ní prováděly v době, kdy v regionu platil stav nebezpečí vyhlášený v souvislosti s povodněmi. Na práce, které bylo nutné provést co nejrychleji, tak podnik podle Vlčkové nepotřeboval povolení. I tak ale postupoval podle vnitřních metodik a práce byly šetrné k přírodě.

Proti postupu povodí se dnes ohradili i zástupci České limnologické společnosti (limnologie je věda o pomalu tekoucích vodách) a Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity Brno. Podle nich Povodí Odry provedlo rozsáhlé vybagrování sedimentů říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah údajně způsobil nenapravitelné škody. „Na místě zůstala doslova spoušť, obrovské hromady kamenů a štěrku na březích, zničené říční dno a zlikvidovaná stanoviště chráněných druhů, včetně mihule potoční a střevle potoční,“ uvedla hydrobioložka Jindřiška Bojková z České limnologické společnosti.

Zásah podle Bojkové vedl k výraznému narušení dynamiky toku, což hrozí dalším zahlubováním koryta a pokračující degradací řeky. „Zrychlení odtoku vody způsobí v budoucnu vyšší riziko přívalových povodní,“ doplnil Jan Hradecký z katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity. Státní podnik Povodí Odry už dříve odůvodnil tento zásah údržbou koryta řeky Olše. Označil ho přírodě blízkým. S tím Bojková nesouhlasí. „Způsob provedení je v rozporu s evropskou i národní legislativou a zároveň zcela popírá principy moderní ochrany přírody,“ řekla Bojková.

Dodala, že vědecké společnosti a organizace ochránců místní přírody a krajiny požadují okamžité zastavení destruktivních zásahů, revizi zastaralého přístupu k údržbě štěrkonosných toků a otevření diskuse k aplikaci moderních metod. Domáhají se také nápravy v případě podle nich zdevastovaného úseku řeky Olše.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto řeka Olše: wikimedia commons, Vojtěch Dočkal – Vlastní dílo