13. 11. 2019

Povodí draze čistí potoky. Zbytečně, míní ekologové

Do vyčištění a úprav malých potůčků, ve kterých už sotva teče voda, investují vodohospodáři desítky milionů ročně. Připomíná to jihomoravská mutace deníku Mladá fronta DNES, s tím, že někde jsou nezbytnou součástí ochrany proti povodním, jinde je ale jejich role dávno přeceněná.

Potůček, který se jmenuje Malá Caja, obemyká okraj Lanžhota na Břeclavsku. Je jedním z mnoha příkladů, na kterém je vidět, jaké spory se řeší ve snaze zabránit dalšímu vysušování jihomoravské krajiny.    Když Malou Caju před mnoha lety napřímili a upravili do klasického lichoběžníkovitého tvaru, bylo to hlavně proto, aby se odvodnily do té doby podmáčené okolní pozemky a daly se maximálně využít k zemědělskému hospodaření. Do potoka se svedla voda z okolních polí.

Situace se ale dávno změnila. Okolí potůčku, které dřív potřebovalo odvodnit, je dnes spíš vysušené kvůli intenzivnímu zemědělskému obhospodařování, kdy těžká technika utužovala půdu, v níž postupně ubývala organická hmota a srážková voda se tak nezasákne. Voda už v potoku téměř neteče. Přesto sem Povodí Moravy chce investovat dva a půl milionu korun, aby potok vyčistilo, prohloubilo a aby se odstranily nepovolené drenážní trubky. A právě to je trnem v oku některým místním lidem i ekologům. Obří investice, jako je tato, považují za neúčelné. Navíc podle nich přispějí k dalšímu vysoušení krajiny.

„Jižní Morava je regionem, který nejvíce trpí nedostatkem vody. Jakékoliv prohlubování nebude mít za cíl tento stav zlepšit, ale naopak zhoršit. Malá Caja působí v krajině jako meliorační kanál a jen díky postupnému zanášení koryta, a tudíž zvedání jejího dna je efekt vysušování krajiny postupně eliminován,“ vysvětluje ekolog Filip Šálek, který řadu let pracoval v Agentuře ochrany přírody a krajiny na pozici „vodaře“ a nyní se zabývá tím samým na volné noze. V Lanžhotě založil sdružení Lužánek, které se věnuje právě ekologii zdejší krajiny. „Pročištění potoka k ničemu pozitivnímu nepovede. Právě naopak. Po vyčištění bude koryto chvíli bez jakýchkoli rostlin, ale stačí jedno vegetační období a koryto, které je v posledních letech po většinu roku suché, bude zarostlé úplně stejně jako před pročištěním,“ míní Miroslav Mucha, který bydlí nedaleko potůčku.

 

Povodí Moravy s kritikou nesouhlasí. Úpravu potoka ostatně dlouhodobě požadovali sami místní lidé a také zdejší rybáři. Má je chránit proti povodním a vodou má zásobovat tamější rybník Kout. „Zákon nám ukládá povinnost dbát o dobrý stav toku v naší správě, aby nedošlo ke ztrátě jeho funkce. Celou akci jsme pečlivě připravili a projednali s orgánem ochrany přírody a krajiny i s vodoprávním úřadem. Dokonce proběhlo šetření přímo na místě, kde má odstranění sedimentů probíhat, a to za účasti zástupců Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje, kteří neměli k projektu zásadní připomínky. Při tomto místním šetření nezazněly obavy, že by pročištění vodního toku mělo mít negativní dopad na krajinu,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Za každý metr vyčištění potoka zaplatí Povodí tisícikorunu. Pokud se tedy cena po výběrovém řízení nesníží. Obrovské prostředky, které Povodí Moravy do podobných projektů vkládá, ochránci přírody Šálkovi vadí. „Utrácet nemalé veřejné finanční prostředky na zpracování projektové dokumentace a několik milionů na samotnou realizaci mi s ohledem na stav naší krajiny a nulový přínos přijde zcela nezodpovědné. Ve světle skutečnosti, že vláda schválila koncepci boje proti suchu a že se zde za miliony realizují opatření z Operačního programu Životní prostředí, které mají naopak v minulosti nevhodné úpravy vodních toků navrátit do přijatelných podob a zlepšit tak stav fungování naší krajiny, jsou takové návrhy značně kontraproduktivní,“ říká Šálek.

Povodí Moravy oficiálně vyzval, aby podobné projekty přehodnotili. A může se to stát. „Podobné práce se neobejdou bez souhlasu ze strany orgánů ochrany přírody a vodoprávních úřadů, které možné ovlivnění pečlivě zkoumají, proto vždy musíme respektovat jejich stanovisko,“ poznamenal Petr Chmelař. Jak tvrdí, vzhledem k množství uživatelů vody existuje řada často protichůdných zájmů a názorů na problematiku údržby toků.

Letos už Povodí Moravy do podobných „drobných“ projektů investovalo desítky milionů. Jen ve třetím kvartále mělo naplánováno odstranění nánosů a opravu koryta třeba v Lačnově, Třebalovicích, Ořechově, Suchohrdlech u Znojma, Miloticích a dalších obcích. Ceny projektů se přitom pohybují zhruba kolem dvou milionů, v závislosti na složitosti projektu pak rostou. Že je téma zabránění vysušování krajiny stále důležitější, potvrzuje i šéf Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. „Udržení vody v krajině je stále ožehavějším tématem a potřeba přijímat praktická opatření je čím dál tím naléhavější,“ míní. Na Pálavě se nyní snaží zpomalit odtok vody budováním tůní.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Morava, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (tůň)

 

11.12.2017 9.27, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

ETIOPIE - VODA PRO AFRIKUETIOPIE - VODA PRO AFRIKU
NADAČNÍ FOND VEOLIA

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Listopad 2019 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1