Poslanci ze Zemědělského výboru Parlamentu České republiky 5. a 6. září přímo ve státních lesích posoudili stav porostů. Informovala o tom mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová, s tím, že poslanci si v doprovodu zástupců Lesů ČR i Ministerstva zemědělství  udělali představu o tom, jaká je skutečná situace v českých a moravských lesích.

Důsledky klimatické změny a s ní související napadení lesů kůrovcem viděli poslanci na Vysočině, kterou kalamita čeká, i na severovýchodní Moravě, kde se lesy již po kalamitě obnovují. „Sdělili jsme zákonodárcům, že státní lesnické podniky i další vlastníci lesů naléhavě potřebují legislativní podporu ve změnách lesního zákona, v najímání zahraničních dělníků, kteří pomohou s těžbou i asanací, a v řadě dalších kroků, které zásadně urychlí zpracování kůrovcem napadeného dříví,“ řekl Josef Vojáček, generální ředitel podniku Lesy ČR.

Situaci na Vysočině – od Třebíče až po Telč posoudili účastníci z letadla při hodinu a půl dlouhém letu. Následně na Bruntálsku viděli v lesích stav po kalamitě. „Je patrné, že kůrovcová kalamita není příčinou, ale důsledkem stávajícího stavu, který vyplývá z klimatické změny, jíž čelíme. Problémy s napadeným dřívím se týkají všech vlastníků lesů, nejen Lesů ČR. Musíme vytvořit podmínky pro to, aby naši lesní hospodáři zvládli poškozené porosty vytěžit v co nejkratší době,“ uvedl předseda Zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek.

Poslanci na Bruntálsku viděli obnovené smíšené lesy tvořené několika druhy dřevin, výškově rozdílné a tedy různověké. „Postupujeme tak již řadu let, není to žádná novinka,“ uvedl Jiří Groda, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. Ani dnes lesníci nezanevřeli na smrk. „Nechceme se ho zcela vzdát, protože plní výchovnou funkci pro ostatní dřeviny a kryje půdu. Bez něj by holá plocha vyschla daleko rychleji. Do budoucna v lesích zůstane jen velmi omezeně, ale patří tam,“ dodal Groda. Poslance zajímala rychlost reakce stromů na klimatickou změnu, objem napadeného dříví i způsob, jak se tomu dá zabránit. „Se suchem se nedá bojovat, je to přírodní proces, kterému se musíme přizpůsobit. Les ale roste sto let a naše kroky posoudí až potomci a jejich děti. Nezbývá, než napadené dříví hned vytěžit a asanovat a zpomalit tím rozpad porostů. Následně pak vysazovat odolnější smíšené lesy, tvořené také náletovými dřevinami,“ vysvětlil Vojáček.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová