Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. ČTK to řekl Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Kopecký se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu. Dubnové sucho je podle nedávné analýzy meteorologů horší než v předchozích dvou letech.

„Pro celou republiku dosud nemáme sebraná data, objíždíme to dvakrát do roka. Zatím jsme byli například v národních parcích České středohoří a České Švýcarsko. A třeba ve srovnání se Šumavou jsou na tom severní Čechy opravdu špatně,“ uvedl Kopecký. „Pokud nenastane nějaká změna, tak to vypadá, že tam bude letošní sucho ještě horší než loňské, což je vidět právě v Českosaském Švýcarsku, kde se kalamita rozjela obrovským způsobem. Porosty tam odumírají jak působením sucha, tak i kůrovce,“ doplnil vědec.

Kopecký upozornil, že už loňské sucho bylo extrémní. „Třeba v Českém krasu loni buky, stromová dominanta, v létě shodily listí. Tak strom reaguje ve chvíli, kdy se snaží zastavit transpiraci, aby vydržel sucho. Uvede se do klidového módu. Pokud bude letošní rok suchý stejně, nebo víc, může nastat, že ty porosty prostě odumřou,“ řekl.

Nedávná chladná fronta podle jeho slov situaci nezlepšila. „To se v půdní vlhkosti v podstatě projeví jen ve svrchních vrstvách, což je důležité pro lesní byliny. Sucho je však takové, že se voda nedostane do spodních vrstev. Deficit se kumuluje, to co bylo, prostě nestačí doplnit zásoby vody, které jsou potřeba,“ uvedl.

Pro výrazné zlepšení by podle jeho slov musel být zbytek jara srážkově velmi nadprůměrný. „Navíc podle teplot už tady máme de facto začátek léta, na což rostliny také reagují. A zatímco loni bylo dost sněhu, letos je ho velmi málo. To znamená, že právě ve středních polohách, kde to závisí na sněhu, který postupně taje a doplňuje vláhu, nebylo letos skoro nic. To zhoršuje dopad sucha velmi výrazně,“ řekl Kopecký. Dodal, že prudkým oteplením zásoby sněhu na horách rychle odtají, což je další problém. „Pro rostliny je dobré, když vše odtává postupně a dosycuje to půdu,“ podotkl.

Přímo na lesních bylinách se nicméně sucho projevuje pomaleji. „Nedá se plošně říct, že nějaké byliny přímo ubývají kvůli extrémnímu suchu. Spíše reagují na to, že se porosty prosvětlují, tím jak usychá stromové patro, nebo pokud se vykácí, protože je suché,“ popsal vědec s tím, že na byliny mají vliv spíše emise oxidů dusíku. Byliny také podle jeho slov dovedou přežívat léta i za podmínek, které jsou k rozmnožování nepříznivé. „Takže reakce tohoto systému je relativně pomalá,“ dodal.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto