20. 10. 2020

14.10.2020 5.44, Rubrika: Statistiky a kauzy

Populace ohroženého tisu červeného v Lužických horách se nadějně rozrůstá

Za deset let došlo k početnímu nárůstu jedinců tisu červeného v Lužických horách o téměř 450 %. Reakce přirozené obnovy na ochranu před zvěří oplocením je enormní a množství tisů se masivně zvyšuje. Tisy velmi dobře reagují na podpůrné managementové zásahy, a to jak růstem, tak zlepšováním habitu a zejména šíření přirozené obnovy a trvalého uchycení semenáčků. Současně se však zdá, že se postupně zhoršuje zdravotní stav populace, což dokládá klesající počet ročníků zelených jehlic.

V Lužických horách se záchraně místní populace tisu věnují ochránci přírody, lesníci i vědci již dvě desetiletí. V roce 1999 zahájili cílenou inventarizaci lokalit s výskytem tisu. Po roce 2003 provedli isoenzymové analýzy vybraných tisů, nověji i analýzy DNA. Založili dlouhodobou výzkumnou plochu a započali monitoring všech lokalit zjištěných výskytů a vybraných posilovacích výsadeb. Zpracovali i první návrh managementu genetických zdrojů tisu v Lužických horách.

Přes řadu získaných poznatků není dodnes pro lužickohorskou populaci tisu k dispozici dostatek exaktních informací o časovém vývoji růstových charakteristik, poměru pohlaví, habituální stabilitě jedinců aj. Nedostatečně popsaná je i reakce tisu na stanovištní podmínky lokalit posilovacích výsadeb a nedořešené jsou i některé otázky ekologické a fyziologické. Právě tento typ informací je nezbytný pro možnost zpřesňování návrhu potřebné lokálně diferencované managementové podpory, zacílené na posílení aktivní ochrany planě rostoucích i doplňovaných tisů, bez níž by početnost zbytkové populace setrvale klesala.

Cílem posledního šetření, jehož výsledky autoři zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2020, byla analýza změn kvantitativních a kvalitativních charakteristik a postupu přirozené obnovy tisu v rámci vyhodnocení dvou periodických sledů (2010, 2015) monitoringu všech relevantních výskytů tisu v Lužických horách, včetně porovnání s datovou řadou získanou při zahajovacím šetření v roce 2005.

Předmětem zájmu výzkumníků jsou tisy na patnácti potenciálně autochtonních izolovaných lokalitách v Lužických horách a třech lokalitách nepochybně kulturního původu. U všech inventarizovaných tisů jsou sledovány: výška, výčetní tloušťka, bazální tloušťka, růstový tvar, počet kmenů, druh pohlaví, počet ročníků zelených jehlic a přítomnost poškození. Definované růstové tvary slouží k zachycení vnitrodruhové variability tisu a při periodickém hodnocení k posouzení habituální stability.

Lužickohorská populace tisu se rozrůstá jak počtem známých lokalit, tak jedinců. Zatímco při zahájení monitoringu v roce 2005 bylo hodnoceno 12 lokalit, na kterých rostlo 142 tisů (z toho 95 > 1 m), šlo v roce 2010 již o 14 lokalit a 296 jedinců (111 > 1 m) a při dosud posledním měření v roce 2015 o 16 lokalit a 633 jedinců (150 > 1 m). Za 10 let tak došlo k početnímu nárůstu o téměř 450 %. Celkový počet tisů se při každém periodickém měření zdvojnásobil. Z hlediska výškového vývoje je zřetelný nárůst nejmladších věkových stadií. Z původně 47 jedinců ve třídě do 1 m se za 10 let jejich počet zvýšil na 485.

Ročníků zelených jehlic (indikátor zdravotního stavu) bylo v roce 2005 nejčastěji 6, přičemž se na lokalitě Horní Sedlo vyskytl i případ s 11 ročníky. V letech 2010 a 2015 činila absolutní maxima 9, resp. 8. Průměrný počet přítomných ročníků jehlic postupně klesá: 6,4 (2005), 6,2 (2010), 4,8 (2015).

Reakce přirozené obnovy na ochranu před zvěří oplocením je enormní a množství tisů masivně narůstá. Přitom například na lokalitě Horní Sedlo jsou již od roku 2001 semenáčky vyzvedávány pro potřeby doplňovacích výsadeb, zprvu nepravidelně, od roku 2007 však téměř každoročně, a to v počtu desítek až ca 200 ks za rok. Do roku 2019 tak jednalo o přibližně 2000 semenáčků.

K otázce přirozené obnovy a odrůstání semenáčků se v literatuře uvádí, že trvalé zastínění tisu je příčinou nedostatečné tvorby jeho reproduktivních orgánů. Ověřování pozitivní či negativní role stínění na klíčení, počet semenáčků a míru přežívání odrostků tisu prokázalo, že semena klíčí nejlépe pod jehličnany, pod kterými se nachází i nejvíce semenáčků, zatímco starší odrostky lze nalézt převážně pod listnáči.

V Lužických horách se tyto poznatky plně potvrzují. Proředění horní etáže porostů větrem či pěstebními zásahy významně podpořilo přirozenou obnovu (i díky zvýšené tvorbě samičích šištic v osluněných korunách). Například na Dolním Sedle s několika vzrostlými tisy se po oplocení nálet objevil právě při okraji lesa, přičemž směrem dovnitř porostu semenáčky rychle řídnou a posléze jejich výskyt zcela mizí, a to v menší vzdálenosti od mateřského stromu v porovnání se směrem k okraji lesa.

Díky unikátním historickým záznamům růstových charakteristik některých dochovaných tisů je možné porovnat dendrometrická data, která od sebe dělí více než sto let. Přispěla k tomu i ohroženost druhu, který se na přelomu 19. a 20. století stal jako mizející rarita předmětem zájmu různých badatelů, jejichž cílem bylo zmapovat a zdokumentovat pro budoucí generace poslední vzrostlé exempláře. Popis lokalit a jedinců v Lužických horách je v některých případech natolik precizní (zejména z let 1897; 1911; 1928; 1966), že u několika přežívajících stromů dodnes umožňuje jejich jednoznačnou identifikaci. Historická dendrometrická data se vztahují celkem ke čtyřem lokalitám (Krompach, Dolní Sedlo, Pod Černým lesem, Císařská).

Probíhající monitoring poskytuje řadu cenných informací, a je proto žádoucí v periodických šetřeních pokračovat i nadále, případně i rozšířit spektrum sledovaných údajů, např. o šířku koruny, míru zastínění či poškození kmene a koruny. Význam má i sledování dalšího postupu přirozené obnovy s možným využitím výsledků při aktualizacích ochranářského managementu. Další periodické šetření populace je plánováno na rok 2020.

Tis červený je dle platné legislativy (zákon č. 114/1992 Sb., vyhláška č. 395/1992 Sb.) řazen mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii „silně ohrožený“. Četnější plané či alespoň historické kulturní výskyty této dřeviny se až do současnosti dochovaly pouze v některých oblastech ČR, včetně Lužických hor. V posledním vydání červeného seznamu cévnatých rostlin je řazen do kategorie C3 (ohrožený), tj. mezi druhy v minulosti často alespoň lokálně hojné, které si na některých územích hojnost uchovávají, jinde však značně (o 20–50 %) ustoupily.

Celý článek o vývoji populace tisu červeného v Lužických horách je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/09/597.pdf

VÚLHM, ilustrační foto (tis na lokalitě Dymník v Lužických horách), autor: Alexandr Hrozek

14.10.2020 5.44, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

HAUSWALDSKÁ KAPLE, ŠUMAVAHAUSWALDSKÁ KAPLE, ŠUMAVA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Říjen 2020>>
PÚSČPSN
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1