28. 3. 2024

24.9.2018 14.56, Rubrika: Voda a naše peněženka

Polemika: Mělo by se financování vodního hospodářství změnit?

Státní podniky Povodí jsou v tuto chvíli z velké části financovány průmyslovými subjekty, které platí poplatky za odběry podzemní či povrchové vody. Anketu na téma, zda se jedná o dlouhodobě udržitelný systém, zpracoval partnerský portál prumyslovaekologie.cz.

Průmysl se zcela zásadně podílí na příjmu podniků Povodí, hovoříme o více jak 70% všech příjmů. Ovšem častější období sucha, či potřebné ekologizace nutí průmysl přemýšlet o tom, jak nakládat s vodou hospodárněji. Za několik let může nastat i taková situace, kdy právě podniky Povodí budou mít velké finanční problémy. Je zřejmé, že je nezbytné najít nový model financování. Jako jeden z příkladů se nabízí německý model, který je založen na přerozdělování části prostředků získaných prostřednictvím daní z nemovitostí. Proto naše dnešní otázka do polemiky zní:

Myslíte si, že je stávající financování vodního hospodářství dostačující a pokud ne, jakou cestou se vydat?

Petr Cingr, prezident Svazu chemického průmyslu:

Jsem přesvědčený, že stávající systém financování je neudržitelný a do 2 let začne kolabovat. Ze strany státu rostou požadavky na rozsah aktivit zajišťovaných Povodími, tržní situace zvyšuje nároky na mzdy ve všech sektorech. To povede nejen k růstu mzdových nákladů, ale i k růstu cen služeb pro podniky Povodí. Současný systém financování Povodí je závislý na ceně vody pro průmysl.

Již dnes máme v EU jednu z nejvyšších cen vody pro průmysl a další zvýšení její ceny je neakceptovatelné. Pokud tedy bude cena vody díky rostoucím nákladům rychle růst, v reakci na tento růst začne průmysl dramaticky snižovat spotřebu vody a zásadně sníží příjmy Povodí. Hledat například řešení, která fungují v okolních zemích, je pro stabilitu Povodí i našich průmyslových firem prostě nezbytné.

Petr Kubala, předseda představenstva Svazu vodního hospodářství a generální ředitel Povodí Vltavy:

K otázce mohu jednoznačně sdělit, že v současné době již stávající model financování vodního hospodářství v České republice není dostatečný. Je třeba vzít v úvahu, že od doby jeho zavedení došlo k několika novelám zejména vodního zákona, ale i jiných zákonů, které se týkají problematiky vodního hospodářství, došlo k rozšíření činností a povinností například státních podniků Povodí a tak zcela logicky nastavený model financování, již nemůže vyhovovat.

Pravda je ta, že ekonomická zátěž financování vodního hospodářství je přenesena zejména na průmyslové podniky, vodárenské společnosti a částečně i na další drobné odběratele. Vodní hospodářství však v sobě obsahuje činnosti, které pokrývají celé území naší republiky, v podstatě každý metr čtvereční. Tomu by mělo být financování vodního hospodářství uzpůsobeno.

Když vezmeme v úvahu další nové povinnosti po roce 2020 vyplývající z požadavků předpisů Evropské unie zejména v průmyslové sféře, tak při zachování stávajícího modelu financování vodního hospodářství by došlo k jeho kolapsu (nemám teď na mysli pouze financování státních podniků Povodí). Je tedy zcela nezbytné nastavit nový model financování vodního hospodářství, kde například podoba německému modelu může být jednou z vhodných cest.

Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR:

U financování vodního hospodářství je zapotřebí oddělit tvz. „malou“ a „velkou“ vodu. Náš spolek sdružuje zejména zástupce významných vlastníků a provozovatelů veřejných vodovodů a kanalizací a dodavatelských společností (tedy „malá“ voda). Zde mohu konstatovat, že úroveň financování z plateb za vodné a stočné od konečných odběratelů již dosáhla zejména ve velkých celcích úrovně, která je na špičce v celé Evropě, pokud srovnáváme množství prostředků, které plynou každoročně jako investice do veřejných vodovodů a kanalizací.

Dokladem toho jsou data, publikovaná každoročně regulátorem oboru vodovodů a kanalizací – tedy Ministerstvem zemědělství. Např. zpráva o benchmarkingu dokládá vysokou úroveň samofinancovatelnosti větších vodárenských celků s tím, že problém představují hlavně fragmentované a malé majetkové struktury, které vznikly rozpadem velkých celků i z důvodu nesystémové dotační podpory, často i populistických a politicky orientovaných rozhodnutí některých vodáren směrem ke snížení cen, které následně neumožňují generování dostatečných zdrojů obnovy.

Dalším důkazem dostatečné míry financování majetku z cen vodného i stočného je stále klesající úroveň ztrát vody i naprosto minimální míra neplnění limitů pro pitné či čištěné odpadní vody. Právě Ministerstvo zemědělství má zásadní roli v této oblasti, neboť je centrálním regulátorem jak „malé“, tak i „velké“ vody a je tedy logickým spojovníkem při řešení diskutované problematiky.

V oblasti „velké“ vody ale vidíme dlouhodobý problém financování. Pokud bude pokračovat Vámi uvedený trend snižování odběrů pro průmysl, a to zejména energetický a chemický. Aktuální klimatické změny sice možná povedou k zvýšení plateb za závlahy, ovšem ani při růstu o stovky procent tato položka zatím není srovnatelná s ostatními existujícími platbami.

Stabilizujícím prvkem celé mozaiky je tak bezesporu „malá“ voda, kdy podniky vodovodů a kanalizací tvoří nyní svými platbami za odběr vody povrchové cca 1/4 celkových plateb a odběry zůstávají v posledních několika letech již na stabilních úrovních. Přesto je právě podíl energetiky a průmyslu zapotřebí řešit tak, aby nevznikl tzv. vodárenský efekt, který dobře známe z našeho oboru veřejných vodovodů a kanalizací.

Zde od roku 1993 klesla spotřeba pitné vody na polovinu, a to vyvolalo se zreálněním dříve nekalkulovaných nákladů zásadní dopad na růst cen pro vodné a stočné. Na tento problém zástupci SOVAK ČR upozorňovali i na stránkách Průmyslové ekologie již před dvěma lety, odkazy zde a zde. Stávající systém rovněž vede k rozdílným cenám za odběr povrchových vod v jednotlivých povodích, což nejenže vytváří rozdílné náklady spojené s výrobou vody pitné, ale dokonce efektivně brání propojování vodárenských soustav a převodu vody napříč regiony.

Financování státních podniků povodí by mělo být více součástí státního rozpočtu, a nikoliv záviset na objemu odebrané povrchové vody. Přesun do daňové zátěže tak je určitě vhodnou cestou, zvláště pokud zvážíme široký rozsah působnosti státních podniků povodí, které odpovídají za přípravu, zajištění i provoz ohromné soustavy protipovodňových opatření, jejichž beneficientem jsme my všichni.

Ministerstvo zemědělství:

Systém financování podniků Povodí je založen na příjmech za odběry povrchových vod cca 70 % (z toho 70 % odebírá průmysl), výrobě elektrické energie cca 14 % a ostatních příjmech. MZe si uvědomuje, že současný systém není dlouhodobě udržitelný a v současné době analyzuje možné další zdroje, které by šlo zapojit do systému financování vodního hospodářství.

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz, ilustrační foto (MVE Poděbrady) Naše voda – Nina Havlová

 

 

24.9.2018 14.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6