Na tuzemském trhu se prodává kromě pančovaného i synteticky vyrobené víno, které nemá s vinnou révou nic společného. Píše o tom deník Lidové noviny.

Jde o synteticky zhotovený výrobek, který se podvodníci pokoušejí v poslední době uplatnit na trhu zejména u zákazníků, kteří špičkovou kvalitu příliš nevyžadují. Z umělého vína prodejci neplatí DPH a stát přichází také o spotřební daň – litr nápoje obsahuje kolem 1,2 decilitru čistého lihu. Z něj by výrobce měl státu zaplatit skoro 30 korun spotřební daně. Nápoj vydávaný za víno se už pokusili na zkoušku vyrobit i pracovníci laboratoří celní správy. Zřejmě s úspěchem. Výsledek se prý dá s trochou tolerance skutečně za originální víno zaměnit. Umělé víno je zatím i mezi podvodníky v začátcích a nikdo neumí odhadnout, jak velké riziko hrozí konzumentům. Záleží na kvalitě přísad a hlavně druhu použitého lihu.

Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková pokus nekomentovala. Mezi lidmi, kteří ochutnali, byli podle informací LN i náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Informace o produktu má i šéf Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.

„Jde v podstatě jen o to, dostat do nápoje co nejvíc podobnou chuť a alkohol. Stát prodejem tohoto nápoje přichází o DPH, ale i spotřební daň z dodaného etanolu,“ říká Nyitray. Příběh s umělým vínem jen dokládá, jak konkurenční je nelegální trh s vínem a že se i podvodníci snaží hledat co nejlacinější zdroje. K těm patří především nelegální a nezdaněný dovoz ze zemí jako Slovensko, Moldavsko, Makedonie nebo Rumunsko. Často je takový dovoz kvůli lepší atraktivnosti vydáván za vína z Moravy nebo Slovenska. Vinaři už loni upozornili například na podvod s prodejem značky sladkých vín Pálava, dovezené údajně ze Slovenska. Na Slovensku se ale hrozny Pálavy pěstují na pouhých 30 hektarech a do Česka slovenští vinaři toto víno nedovážejí. „Ale i u nás se Pálava pěstuje jen na poměrně malé ploše. Takže se nejedná o odrůdu rozšířenou tolik, jak by se z nabídky těchhle pochybných prodejců mohlo zdát,“ reaguje Miloš Michlovský z vinařství Vinselekt Michlovský z Rakvic na Slovácku.

Sami vinaři už podle nekončícího rozmachu různých výčepů a prodejen údajně originálního sudového vína z Moravy odhadují, že černý prodej představuje desítky milionů litrů vína. Společnost Ernst & Young ve zpracované analýze odhadla objem nelegálně prodávaného vína na 50 milionů litrů. Což je zhruba čtvrtina legálně a statistikou potvrzené roční spotřeby v Česku. Zmíněných 50 milionů litrů se ale týká roku 2013. Loni podle vinařů číslo ještě narostlo. Šéf svazu vinařů tvrdí, že možná až dvojnásobně.

Větší dohled nad dovozem by státu umožnilo zavedení alespoň symbolické spotřební daně. To ale ministerstvo financí odmítá. „Už jen administrativa s tím spojená je poměrně náročná. I symbolická výše daně by také způsobila nemalé náklady na straně všech povinných daňových subjektů. Musely by plnit prakticky vše, co musejí dnes plnit výrobci lihu a lihovin. Například včetně pořízení kamerového systému, který by musel monitorovat jejich provozy 24 hodin denně,“ reaguje náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Dovoz vína se dosud řídí dvěma režimy – buď dovozce nahlásí přepravu v rámci Evropské unie do systému elektronické evidence (systém EMCS), který monitoruje celý průběh přepravy a přepravené množství, nebo využije zjednodušené průvodní doklady, které však umožňují dopravit do Česka jakékoliv množství vína bez kontrolní evidence.

Vinaři chtějí prosadit řešení, jaké prý například v Maďarsku vedlo k výraznému omezení nelegálního dovozu – aby stát zakázal zjednodušené průvodní doklady a veškeré víno bylo možné dopravovat výhradně pod celním dohledem systému EMCS.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

25.2.2015 7.48, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy