Podolská vodárna, která od roku 2002 slouží pouze jako záložní zdroj a je využívána při mimořádných událostech, opět dodává vltavskou vodu do pražské vodovodní sítě. Informoval o tom mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek.

Je tomu tak díky opravě štolového přivaděče z úpravny vody Želivka, kterým nebude voda do Prahy proudit od 25. do 28. září. „Naposledy byla Podolská vodárna v ostrém provozu v roce 2011, kdy byla důvodem také oprava štolového přivaděče,“ podotýká Mrázek. Ještě před tím, než začala vodárna dodávat vodu do sítě, byla několik dní v testovacím provozu. „Prováděli jsme optimalizaci technologií, sledovali kvalitu vyrobené vody tak, aby splňovala všechny hygienické parametry pro pitnou vodu, a proplachovali jsme výtlačné řady z Podolí,“ uvedl Mrázek. Při výluce štolového přivaděče bude Podolská vodárna dodávat do sítě až 800 l/s. PVK zároveň zvýšily výkon úpravny vody Kárané a všechny vodojemy naplnily tzv. po okraj. „Pražané se vůbec nemusejí obávat nedostatku pitné vody,“ zdůraznil mluvčí společnosti.

Podolská vodárna, která byla postavena podle projektu architekta Antonína Engela, zahájila svůj provoz v roce 1929. Nepřetržitě Pražany vodou zásobovala až do roku 2002, když její pravidelný provoz ukončily povodně. Od té doby slouží jako záložní zdroj. V jejím areálu je Muzeum pražského vodárenství, které si lidé mohou prohlédnout při Dnech otevřených dveří či v rámci Zážitkové turistiky.

Od roku 1929, kdy vodárna vyrobila 4 463 385 m3, výroba vody až do roku 1972 stoupala, kdy dosáhla historického maxima 68 911 372 m3. Zprovozněním Úpravny vody Želivka výroba výrazně klesla. Zájem o vodu z Podolí začal stoupat ve druhé polovině sedmdesát let minulého století v souvislosti s výstavbou nových pražských sídlišť. Od roku 1982, kdy do sítě dodala 64 295 000 m3, její výkon postupně klesal až na 10 357 000 m3 v povodňovém roce 2002.

O štolovém přivaděči

Jeho stavba byla zahájena v roce 1964 ražbou pokusné štoly u Štěpanovského potoka. Koncem roku začaly vlastní tunelářské práce. Dokončen byl v roce 1972. Z celkové délky 51,9 kilometru bylo hornickým způsobem vyraženo 51,3 km. Voda přes štolový přivaděč proudí z Úpravny vody Želivka do vodojemů v Jesenici u Prahy, které mají objem 200 000 m3, a dále pak do pražské vodovodní sítě.

O výluce štolového přivaděče

Od 25. do 28. 9. proběhne výluka štolového přivaděče z úpravny vody Želivka do vodojemu Jesenice, za účelem výměny původních technologických částí a elektroinstalace v těchto objektech: uzávěrová komora Sázava, čerpací stanice Sázava, tlumič energie Sázava. Jedná se celkem o 2 ks klapek DN 1600 mm, 4 ks šoupat DN 600 mm, 2 ks šoupat DN 400 mm, rozstřikovací uzávěr DN 600 mm a s tím spojené tvarovky a mezikusy. Dále se v době výluky uskuteční rekonstrukce odběrného místa pro Benešov v objektu Javorník a revize shybky pod řekou. Pracovníci Želivské provozní a.s., provedou výměnu 10 ks šoupat DN 150 pod odvzdušňovacími ventily v dotčených objektech. Této výluky se využije zároveň k revizím úseků štoly úpadnice Křešice – UK Sázava a úpadnice Brtnice – Javorník.

Výluka bude jedna z nejdelších a manipulačně nejsložitějších za celou dobu provozu štolového přivaděče od roku 1972. Úplná výluka v dodávce vody je plánovaná na 63 hodin. Na všechny zmiňované práce je určeno 36 hodin a zbytek času je určen pro manipulace spojené s vypouštěním a napouštěním štoly. Bude vypuštěno cca 150 000 m3 pitné vody, částečně do pražské vodovodní sítě a větší část tohoto množství do řeky Sázavy a Blanice.

Naše voda, ilustrační foto (takzvaná „Engelova katedrála“ v Podolské vodárně) Naše voda – Nina Havlová