Z aktuálního výzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti vyplývá, že z cílů udržitelného rozvoje Češi nejlépe hodnotí oblast pitné vody a kanalizace.

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

V roce 2015 přijaly všechny členské státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs). Jedná se o plán, který má do roku 2030 vést k vymýcení extrémní chudoby, boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně planety před změnou klimatu.

Jaké jsou postoje české veřejnosti k udržitelnosti zejména v oblasti pitné vody a kanalizace? Výzkumná agentura Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti pravidelně realizuje výzkum, který tuto problematiku přibližuje. Pojďme se podívat na výsledky poslední vlny online výzkumu, která byla realizována v srpnu letošního roku na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18 až 65 let.

Polovina Čechů zná pojem udržitelnost

Více než polovina české populace slyšela o pojmu udržitelnost či udržitelný rozvoj. Podobných hodnot dosahuje v Evropě například Rakousko či Velká Británie, výrazně vyšší znalost pak byla zaznamenána ve Švédsku, kde pojem udržitelnost zná 87 procent respondentů. V ČR toto téma rezonuje zejména mezi mladými ve věku 18 až 26 let a také lidmi s vysokoškolským vzděláním. Čtyři z pěti českých vysokoškoláků znají pojem udržitelnost.

Nejlépe hodnocena pitná voda a kanalizace

Jaké cíle udržitelného rozvoje již v Česku úspěšně řešíme? Respondenti ve výzkumu nejčastěji uváděli oblast pitné vody a kanalizace, 17 procent pak kvalitní vzdělání a 16 procent udržitelnost měst a obcí.

A v oblasti pitné vody a kanalizace zaznamenalo nejvíce lidí také zlepšení za poslední rok. Třicet procent respondentů uvádí, že podle jejich názoru se v této oblasti za posledních 12 měsíců situace zlepšila. Pozitivně byla dále hodnocena udržitelnost měst a dostupnost čisté energie.

„V posledních letech výrazně rostla důležitost cíle pitná voda a kanalizace. V roce 2019, označovaném za druhý nejteplejší rok, Češi tento cíl vnímali dokonce jako hlavní prioritu pro českou vládu. Letos se opět, patrně i vlivem situace okolo covidu-19, dostává do popředí cíl, který se zabývá zdravím a kvalitním životem,“ komentuje výsledky průzkumu Tomáš Macků, External Affairs Director, Ipsos.

Nejhůře množství odpadu

Kterým oblastem by se vrcholní představitelé ČR měli primárně věnovat?  Podle české veřejnosti je to především oblast obalů, která u nás rezonuje výrazně více než jinde ve světe. Množství odpadu, který lidé vyprodukují, vadí 39 procentům a přemíra obalů, ve kterých je baleno zboží, pak 27 procentům respondentům. Jako závažný problém vnímají Češi dále odlesňování (31 %).

Naopak ve světě lidé považují za problém zejména globální oteplování a klimatické změny (37 %) či znečištění vzduchu (31 %). Globální oteplování je vnímáno jako zásadní zejména v Japonsku a Jižní Koreji, kde jej jako prioritní uvádí více než polovina populace.

Jsme ochotni ke změně?

Pro snížení dopadu klimatických změn vidí Češi největší prostor v nákupech lokálních výrobků a vyhýbání se výrobkům s přemírou obalů. Lidé však nechtějí měnit své zvyky hlavně ve stravování (omezení masa, mléka). V třídění odpadu Češi příliš prostoru nevidí, šest z 10 uvádí, že již dnes dělá maximum.

Ipsos, https://www.kohoutkova.cz, ilustrační foto archiv Naše voda