Letošní jaro přineslo další varovný signál pro vodní bilanci Evropy, ukazují hydrologické simulace provedené na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) pomocí modelu mHM. V Česku je nízký průtok patrný ve třech klíčových sledovaných povodích, tedy na Labi, Moravě a Odře.

Letošní duben byl v Česku mimořádně suchý a průtoky v řekách zůstávaly nízké i v květnu, přestože srážky se tento měsíc blížily dlouhodobému průměru. Pod normálem se nacházely toky ve střední Evropě a oblasti sahající až do Pobaltí. „Jeden vlhčí měsíc tedy nestačil k doplnění zásob vody v povodích. Na Labi, Moravě a Odře zůstávaly dubnové a květnové průtoky blízko spodní části svého dlouhodobého sezonního rozmezí. Nejvýrazněji pak vystupuje Labe. V časové řadě modelu byl květnový průtok v Děčíně v roce 2026 nižší než v květnu 2025. To naznačuje, že alespoň pro povodí Labe může být situace na začátku léta horší než před rokem,“ vypočítává hydrolog Oldřich Rakovec z Fakulty životního prostředí ČZU.

Ze srovnání průtoků v Děčíně s vybranými suchými lety vyplývá, že letošek se zapíše jako hydrologicky výrazně slabý rok. Dosavadní vývoj ukazuje, že by letošní průtok dokonce mohl vyrovnat extrémně suchý rok 2018. Málo sněhu na horách Podle meteorologických dat bylo období od března do května sušší než obvykle na rozsáhlém území střední, východní a severovýchodní Evropy. Na nízké zásoby vody a slabé průtoky v řekách zadělala už nízká zimní sněhová zásoba. Hydrologické simulace ukazují, že sněhová zásoba byla v řadě horských oblastí velmi nízká, zejména v Alpách a Karpatech. „To znamená, že do jarního období vstupovala mnohá povodí s menším množstvím vody uložené ve sněhu. Chyběl tak jeden z přirozených zdrojů jarního doplňování řek, půdy a podzemní vody. Nedostatek srážek se následně projevil i v průtocích, především v povodí Dunaje a okolních oblastech,“ říká hydrolog.

Sucho se přesunulo ze západu do středu Evropy Srovnání s loňskem ukazuje, že Evropa zažívá dva po sobě jdoucí roky s problematickými jarními hydrologickými podmínkami, byť ne na stejných místech. Zatímco loni byl nejsilnější signál sucha soustředěn spíše do západní a západní části střední Evropy, letos se posunul více do střední a východní Evropy, včetně Dunaje, Odry a navazujících povodí. Části západní a jižní Evropy, včetně Pyrenejského poloostrova, totiž letos zaznamenaly nadnormální srážky. Zatímco tedy v těchto regionech bylo vlhčeji, ve střední a východní Evropě panoval výrazný srážkový deficit. Letní srážky řeky zpravidla nenaplní Bez déletrvajících a plošně rozsáhlejších srážek se situace ve středoevropských povodích pravděpodobně rychle nezlepší. „Krátké letní deště mohou pomoci jen dočasně. V létě se velká část vody rychle spotřebuje vegetací nebo vrací do atmosféry výparem. Pro skutečné doplnění zásob vody v povodích jsou klíčové spíše déle trvající srážky v chladné části roku a sněhová zásoba v horských oblastech,“ uzavírá Oldřich Rakovec.

ČZU, ilustrační foto Naše voda