Plzeň začala intenzivně řešit, jak se připravit na nouzové zásobování pitnou vodou, pokud by v budoucnu nastala krizová situace. Prvního nácviku krizového štábu k tomuto tématu se zúčastnili zástupci státu, města, kraje, hasičů, vodárny, Plzeňského Prazdroje, Plzeňské teplárenské a Plzeňské energetiky, tedy klíčové subjekty. Oznámil to magistrát města na svém webu.

V nejbližší době zřejmě vznikne pracovní skupina, jež připraví tři až čtyři varianty, jak efektivně reagovat na ohrožení dodávky pitné vody. Téma se také stane předmětem velkého cvičení v příštím roce. Ve 160tisícové Plzni je průměrná denní spotřeba pitné vody 30 tisíc kubíků, vodu metropole bere z řeky Úhlavy.

„V minulosti jsme se zabývali tématem blackoutu neboli dlouhodobého výpadku dodávek elektrické energie. Nedostatek pitné vody je neméně aktuální, problém může nastat nejen v důsledku technologické poruchy či zlého úmyslu, ale také v souvislosti s dlouhodobým suchem, s nímž se bohužel začínáme potýkat,“ řekl primátor Martin Zrzavecký, který stojí v čele krizového štábu.

Hlavním dodavatelem pitné vody pro Plzeňany je městská Vodárna Plzeň. Podle jejího ředitele Miloslava Vostrého tvoří vodovodní síť 600 kilometrů potrubí, 19 tisíc přípojek, ve městě je přes 30 tlakových pásem. „Osm největších vodojemů má kapacitu 90 tisíc kubíků, při stavu krize by tak mohla jejich zásoba vydržet pro Plzeňany až tři dny při plném počátečním stavu a regulačních opatřeních. Samozřejmě umíme okamžitě na dálku vodojemy zavřít díky centrálnímu dispečinku a pak například vydávat vodu do cisteren a rozvážet, tedy dělat průběžná opatření a reagovat operativně,“ přiblížil. Vodárna Plzeň je devátou největší vodohospodářskou společností v České republice.

Podle Petra Lišky z Odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně je zatím jediným zdrojem vody pro plzeňskou úpravnu řeka Úhlava. Nicméně město nyní intenzivně vykupuje pozemky pro havarijní zdroj surové vody, stala by se jím řeka Radbuza pod přehradou České údolí v Liticích. Z nádrže přivede město vodu potrubím o délce 2,5 kilometru do úpravny, modernizované nedávno za 1,1 miliardy korun. „V případě krize jsou ale ve hře i další varianty. V roce 2014 jsme otevřeli vrt Košinář, je hluboký 110 metrů, který je podpůrným zdrojem užitkové vody. Naproti tomu zdroje vody pivovaru a teplárně vyrábějí vodu pitnou,“ přiblížil Petr Liška.

V případě nouze by Plzeňská teplárenská dokázala vyčlenit část své technologie a ve své chemické úpravně vyrábět pitnou vodu, a to až 200 kubíků za hodinu. Využila by vodu z čerpací stanice na Roudné, tedy z řeky Mže. Právě voda z teplárny je jedním ze dvou zdrojů, které využívá Plzeňský Prazdroj, a to konkrétně na čištění a mytí. Druhým zdrojem vody pro pivovar jsou vrty v prameništi v oblasti zadní Roudné. Tento zdroj je schopen dávat 180 kubíků vody za hodinu. V pivovaru se navíc nachází tlaková čerpací stanice, jež by ve zcela extrémní situaci dokázala dodávat vodu dokonce i do vodárenského řadu na Rokycanské třídě. Pivovar také vlastní linku, jež umí plnit 15 tisíc lahví za hodinu. Pokud by došlo na tuto variantu, mohla by tedy dodávat téměř 3,5 litru balené pitné vody na každého Plzeňana denně.

S distribucí pitné vody mezi občany jsou připraveni pomoci také hasiči, podle jejich zástupce mají systém na její přepravu, stejně tak mohou poskytnout svou chemickou laboratoř Třemošná. S možnostmi ze strany státu seznámil účastníky krizového štábu také zástupce Správy státních hmotných rezerv. Ta disponuje například čtyřmi mobilními úpravnami s kapacitou až 120 kubických metrů pitné vody za den, dokážou vyrobit pitnou vodu z vody rybníka a podobně.

Plzeň se kromě přípravy scénáře pro nouzové zásobování chce zaměřit na hledání nových zdrojů, na jímání dešťové vody, využívání odpadní vody, využití lokálních zdrojů a podobně.

V závěru jednání krizového štábu shlédli jeho členové ukázku z praktického nácviku plzeňských dobrovolných hasičů, kteří 26. října nacvičovali čerpání, rozvoz a výdej užitkové vody ze zmíněného vrtu Košinář na Lochotíně a na Letné.

Zdroj: plzen.eu, foto: wikimedia commons