4.8.2017 4.53, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
Plzeň byla jediná v kraji, která dostala po povodních 2002 dotace státu
Město Plzeň, jemuž povodně v roce 2002 způsobily škody zhruba za 150 milionů korun, bylo jedinou obcí v Plzeňském kraji, která získala státní dotace na protipovodňová opatření.
Důvodem bylo rozsáhlé zatopení čtvrti Roudná a splnění parametru ochráněného veřejného majetku, tedy státního a obecního, a počtu lidí. ČTK to řekl náměstek primátora Petr Náhlík (KDU-ČSL).
„Město získalo ve spolupráci s Povodím Vltavy 100 milionů korun a realizovalo takzvaný suchý poldr neboli suché koryto, aby v případě povodní byl urychlen odtok z oblasti pivovarských studní,“ uvedl. Podle Náhlíka žádné jiné město ani obec v regionu na tuto dotaci z programu ministerstva zemědělství nedosáhlo.
Poldr ochrání Roudnou, městskou část u centra Plzně, která byla při každém zvýšení hladin Mže, Radbuzy a Berounky nejvíce postižena záplavami. Poldr byl zásadní protipovodňovou stavbou, vybudoval se v letech 2007 a 2008. Umožňuje odvést z Roudné dvojnásobné množství vody než v roce 2002. U pivovarských studní vodohospodáři narovnali koryto Mže a zároveň vybudovalo koryto pomocné. Podle Náhlíka ještě zbývá dodělat spoustu drobných akcí, protože řada původních obcí na území města jako Lobzy, Božkov, Koterov nebo Doudlevce byly stavěné jako obce u brodu, takže domovní zástavba je blízko řeky a zaplavuje je i tří až jednoletá voda.
„Ale takové oblasti jde velmi těžko chránit, protože jedinou cestou je, že by lidé ty budovy opustili, což samozřejmě nikdo nechce, když tam rodiny žijí několik desítek nebo stovek let,“ uvedl Náhlík. Riziko záplav lidé znali už v době, v níž domy stavěli.
„Pro Plzeň je klíčové to, co je proti proudu řek. My nikoho nechráníme, protože pod námi je prvním městem až Beroun. To, co nás zajímá, je aby fungovala, což funguje, přehrada Hracholusky,“ uvedl. Hrázný se tam z pohledu Plzně chová řádně. Když na jaře před táním sněhu upouští vodu, tak mu ale zas nadávají majitelé chat, řekl.
Od roku 2002 podle Náhlíka žádná povodeň nebyla, více vody bylo v Roudné jen na přelomu května a června v roce 2012. „Roudná vypadá lépe. To co nás netěší, je to, že se občas objeví někdo, kdo chce stavět nové objekty v místech, kde té vody bylo opravdu hodně. A ty mapy, které zachycují povodně, neumožňují, aby tam byla zástavba povolena,“ uvedl. Podle něj 15 let stačilo na to, aby lidé na velkou vodu zapomněli.
Po povodních nikdo z tehdejšího vedení radnice neuvažoval o srovnání Roudné se zemí, což navrhoval územní plán z roku 1988. „Tuto bolševickou myšlenku jsme zrušili územním plánem z roku 1995,“ uvedl Náhlík.
Největší škody, kolem 110 milionů korun, napáchala městu velká voda na vodohospodářském majetku, z toho na nové čistírně odpadních vod na Roudné to bylo zhruba 60 milionů, zbytek na úpravně a na kanalizaci. Vyšší škody napáchala obyvatelům a firmám ve stejné čtvrti a v centru města.
Zdroj: ČTK, ilustrační foto
Aktuality

Unikátní film popisuje příběh vody na Šumavě
Akt. 28.3.2023 13.00Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Nadace Partnerství zve na výsadbu aleje Dachov – Ležáky
Akt. 28.3.2023 12.58Rubrika: Čistota vody a rekreace