Rozsáhlý mezinárodní výzkum ukazuje, že plány prevence horka významně snižují úmrtnost během období extrémních veder v celé Evropě. Vědci analyzovali denní údaje o teplotě a úmrtnosti ze 102 lokalit ve 14 evropských zemích za téměř tři desetiletí.

„V průměru jsme po zavedení těchto plánů pozorovali snížení nadměrné úmrtnosti o více než 25 procent, což v analyzovaných regionech představuje více než 14 000 zachráněných životů,“ uvedl Aleš Urban z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, který byl spolu s Veronikou Huber (Doñana Biological Station, CSIC) vedoucím týmu autorů. Ti zhodnotili, jak se změnila úmrtnost související s horkem po zavedení národních a regionálních plánů prevence horka, které obvykle zahrnují systémy včasného varování, komunikaci s veřejností, ochranu zranitelných skupin obyvatelstva a adaptace ve zdravotnických službách.

„Naše výsledky poskytují jasný důkaz, že plány prevence horka jsou účinnými nástroji veřejného zdraví,“ uvedl hlavní autor Aleš Urban. Podle studie publikované v časopise Environmental Research Letters se jedná o přibližně 1,8 zabráněných úmrtí na 100 000 obyvatel ročně. „Vzhledem k tomu, že se očekává, že změna klimatu zvýší četnost a intenzitu vln veder, naše zjištění zdůrazňují důležitost toho, aby se plány prevence veder staly klíčovou součástí strategií adaptace na změnu klimatu v celé Evropě,“ dodala spoluautorka Veronika Huber.

Výzkum byl založený na mezinárodní spolupráci s odborníky z MCC Collaborative Research Network, z projektu PROCLIAS (COST Action) a z projektu CROSSEU financovaného z programu HORIZON EU. Aleš Urban byl podpořen projektem GAČR (22−24920S) a programem ERC-CZ Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR (projekt CLARA-CZ, LL2410).

ČZÚ, ilustrační foto Naše voda