Budování vodních nádrží na místech, která vytipovali vládní experti, se může rychle zkomplikovat. Uvádí to deník Mladá fronta DNES s tím, že starostové dotčených obcí začínají od původně vstřícných postojů ustupovat.

O přehradě na Jalovém potoku na Berounsku se mluví od padesátých let. Tak dlouho, že už místní lidé přestali dohady vnímat. Možná to byla chyba. Ministerstvo zemědělství, i když to posledních pár roků nijak zvlášť nezdůrazňovalo, s místem ve svých plánech stále počítá.

„Nevím, jak se na to mám tvářit. Když jsme kvůli tomu byli asi před pěti lety na jednání, žádné stanovisko jsme nezaujímali, protože jsme si říkali, že to je všechno ještě ve hvězdách,“ divil se včera starosta Komárova, kam oblast spadá, Antonín Merhaut. Od zmiňovaného jednání se mu nikdo z ministerstva neozval. „Až jsem si o tom přečetl v Mladé frontě DNES,“ poukazuje starosta na včerejší článek, který na státní plány, jak bojovat se suchem a s povodněmi, upozornil. Merhaut zatím nemá na případnou stavbu vyhraněný názor. A ani starostové dalších obcí nejsou s plány tak srozuměni, jak si ministerstvo myslí.

„Před několika lety jsme o tom jednali a byli jsme proti, ale stejně jsme byli do seznamu zařazeni,“ říká překvapeně Petr Kabyl, starosta obce Svatý Jan na Příbramsku, jejíž součástí je osada Hrachov. Pod názvy Hrachov I a II by měly být případně vybudovány dvě hráze pro zadržování vody na říčce Brzině. „Vysvětlili nám to tak, že je to rezerva, podobně jako jsou dnes některá ložiska hnědého uhlí na Mostecku,“ dodává Kabyl a zároveň uznává, že kdyby jedna z přehrad fungovala už loni, zřejmě by zde následky povodní nebyly tak ničivé.

Právě časté povodně a možné klimatické změny v příštích desetiletích jsou hlavním důvodem, proč stát seznam desítek míst, kde by se nádrže daly stavět, vytvořil. V místech, která tým odborníků vybral, je zapovězeno stavět komplexy budov, železnice, silnice či inženýrské sítě, jež by eventuální stavbu v budoucnosti zkomplikovaly. Ministerstvo umí odpovědět i na argument, že některé pozemky jsou už zastavěné nebo patří soukromým subjektům. Počítá s tím, že by je od majitelů vykoupilo nebo vyměnilo za jiné.

I tady však může narazit, jako se to ukázalo před pár týdny v případě farmáře z Holubic nedaleko Prahy. Pozemky, s nimiž se už léta počítá pro stavbu spojnice mezi silnicí R7 a dálnicí D8, nechce prodat. Ředitelství silnic a dálnic s ním teď jedná. Slovo vyvlastnění se zatím úředníci bojí použít a spoléhají na dohodu. Možnost pozemek vyvlastnit však mají. Podobné by to mohlo být i v několika obcích kvůli přehradám. „U nás by to mělo zatopit i část zastavěného území, ale protože jsme to tehdy pokládali za dalekou budoucnost, tak tomu nikdo nevěnoval pozornost,“ říká starosta Vojkova na Benešovsku František Baťha.

Pod obec Vojkov spadá osada Podolí, kde by mohla vzniknout nádrž na potoce Mastník. Podle Baťhy není problém ani tak v této říčce, jejíž dno bylo nedávno vyčištěno od nánosů, ale spíše v řadě menších bezejmenných potůčků, které stékají do údolí kolem Podolí. „Když se to tehdy projednávalo na Ministerstvu zemědělství, tak jsme tam nebyli. Když nám to poslali písemně, tak jsme k tomu dali předběžný souhlas. Až teď se ozývají hlasy, že bychom se měli postavit proti,“ upozorňuje. Přesto, že i zde by byla přehrada užitečná, starosta očekává, že – až budou zveřejněny podrobnější plány – se někteří občané postaví proti ní.

V Tuchorazi a Zásmukách na Kolínsku mluví starostové dokonce o referendu. „Aktuálně pro mne ten plán nyní spí. Pokud by ovšem tyhle záměry měly být v nějaké formě realizovány, musely by být nejprve schváleny zastupitelstvem a lidé by se k nim vyjádřili v referendu,“ míní starosta Tuchoraze Miroslav Děžo.

Ministerstvo zatím naopak vůbec nepočítá se stavbou přehrady na Berounce, kterou letos opět začal zmiňovat Středočeský kraj. „Ministerský plán jsme připomínkovali. To, že v něm Berounka není, víme, nám šlo zatím spíš o vyvolání diskuse,“ říká teď k plánu krajský náměstek pro životní prostředí Marek Semerád. Na kraji právě dnes zasedá protipovodňová komise, která bude řešit mimo jiné opatření na dolním toku Berounky. Část obyvatel Srbska tady požaduje čištění břehů, které by mělo velkou vodu udržet déle v korytu řeky. „Se zástupci této iniciativy jsem jednal v pondělí. Dohodli jsme se, že dají dohromady svazek obcí a podají společnou žádost o dotaci,“ poznamenal Semerád. Ve speciálním krajském fondu bude podle něj příští rok dvacet milionů korun. „Když se tato forma pomoci osvědčí, tak by to v dalším roce mohlo být i víc,“ věří náměstek.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – střední Čechy, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

2.12.2014 9.46, Rubrika: Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla