Již v prvém čtení Poslanecká sněmovna schválila úpravu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ). Novela zmírní pravidla pro nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje. Z původních deseti let se na polovinu zkrátí doba, po kterou obce a kraje musí dodržovat účel převodu pozemků podle převodních smluv.

Změny mají podle autorů předlohy ze všech sněmovních frakcí zjednodušit od příštího roku rozvoj obcí. SPÚ bezúplatně převádí zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemných žádostí obcí či krajů, v jejichž katastrálním území se nacházejí, do jejich vlastnictví. Jedná se zejména o pozemky v zastavěném území či zastavitelné ploše určené pro veřejně prospěšné stavby, pozemky zastavěné budovami ve vlastnictví obce či kraje, pozemky určené k realizaci veřejné zeleně nebo silniční pozemky pod místními komunikacemi a účelovými komunikacemi, které jsou majetkem samosprávného celku.

Jednou z povinností, kterou zákon obcím a krajům ukládal, bylo dodržovat podmínky bezúplatného převodu, tj. zejména dbát na dodržování účelu převáděného pozemku po dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. A právě § 8 odst. 5 schválená novela zákona významně upravuje. Nově by tak obce a kraje byly vázány původními podmínkami bezúplatného převodu pouze po dobu 5 let. „Navrhovaná úprava reaguje na podněty z praxe a umožňuje obcím a krajům flexibilnější rozvoj území, dle jejich vlastních potřeb. Dalším neopomenutelným přínosem této novely je snížení administrativní zátěže SPÚ při provádění pravidelných ročních kontrol. Díky tomu se tak naši odborníci budou moci věnovat řešení dalších úkolů, které jsou SPÚ uloženy,“ uvedl ústřední ředitel Martin Vrba.

Snížení administrativní zátěže se týká také obcí, které mají povinnost pravidelně dokládat, zda nedošlo ke změně účelu, pro který byly pozemky převedeny. Jen v roce 2021 SPÚ obeslal v této věci 1785 obcí, o rok později již 1817 a v roce 2023 dokonce 1978 obcí. Zkrácení lhůty se týká i smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti, a to jak podle zákona o SPÚ, tak podle zákona o Pozemkovém fondu ČR. Ruší se tak původní přechodná ustanovení, která v případě těchto smluv stanovila, že běh desetileté lhůty začíná dnem nabytí účinnosti původní novely tohoto zákona, tzn. od 1. 11. 2019.

Novelou také dochází k úpravě povinnosti obce či kraje vrátit bezúplatně nabytý pozemek státu, respektive zaplatit finanční náhradu za předpokladu, že byl pozemek převeden na třetí osoby. Nově bude tato povinnost vázána pouze na situaci, kdy by obsahová (nikoli formální) změna územně plánovací dokumentace neumožnila v rámci hlavního funkčního využití plochy naplnění účelu převodu pozemku.

Od počátku vyřizování této agendy do července roku 2022 bylo na SPÚ doručeno přes 17 000 žádostí o bezúplatný převod celkem 67 700 státních zemědělských pozemků. Dosud úřad s 3 000 obcemi uzavřel cca 10 000 smluv. „Aktuálně evidujeme dalších zhruba 3 400 nevyřízených žádostí, na kterých postupně pracujeme,“ dodal Vrba.

Autory novely a předkladateli návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 415 byli poslanci Marek Výborný, Petr Bendl, Michal Kučera, Klára Dostálová, Milada Voborská, Jakub Michálek, Radim Fiala a Rudolf Salvetr. Předlohu v rozpravě podpořili zástupci všech poslaneckých klubů včetně opozičních hnutí ANO a SPD. Pro přijetí návrhu zákona hlasovalo 112 ze 119 přítomných poslanců. Novelu, která podle ministra zemědělství Marka Výborného také omezí byrokracii, nyní dostane k projednání Senát. Pokud projde, měla by být účinná od 1. 1. 2024.

SPÚ, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová