Budou-li mít návštěvníci hor příznivé počasí a bude-li jim svítit sluníčko, neměli by před ním utíkat. Jak totiž dokazují jen před několika dny zveřejněné výsledky výzkumu z Georgetown University Medical Center, slunce zvyšuje obranyschopnost organismu.

Píše o tom populárně-vědecký server osel.cz. Ten připomíná, že se doposud soudilo, že slunce působí na zvýšení naší imunity UV složkou. Tím, že v naší kůži štěpí 7- dehydrocholesterol za vzniku provitamínu D3. Jeho nestabilní molekula se už sama přemění na cholekalciferol, tedy vitamín. Ale je to jen část pravdy. To, že sluníčko  nám v kůži zajistí tvorbu vitamínu D  a že jeho nedostatek nás vystavuje vyšší náchylnosti k akutním respiračním infekcím a chřipce, víme asi všichni. V lékařských knihách se dočteme, že v tom má prsty metabolit vitamínu (1,25- dihydroxycholekalciferol). Participuje totiž na tvorbě antimikrobiálních peptidů jakým je například katelicidin. Sluníčko je tak přes vitamín D, prostřednictvím antimikrobiálních peptidů tvůrcem první obranné linie našich tělesných schránek před mikroby. Z toho jaksi vyplývalo, že ti, co nemají čas chodit ven, by si měli zdraví kupovat ve formě tobolek z rybího tuku.

Polykání vitamínu D nám jistou ochranu před viry propůjčí, ale mnohem lepší je aplikovat si tento vitamín mírným opalováním. První obranný val z antimikrobiálních peptidů nám pak začnou jistit ještě agilní jednotky „killer cells“. Výsledky pokusů dávají najevo, že bez sluníčka naše obrana moc dobře fungovat nemůže, ani kdybychom si všech vitamínů dopřávali, co hrdlo ráčí. A proč tomu tak je?  Protože jeden z důležitých typů bílých krvinek je lenošivý. Vlastně nám to naznačovaly už dřívější výsledky pokusů, v nichž polykání vitamínových doplňků, očekávaný efekt nepřineslo. Jen to dosud nikoho netrklo a hledala se pro to všemožná jiná vysvětlení.

Má-li být nějaký obranný systém efektivní, musí jeho zásahové jednotky být na místě včas. A právě v tom je ten fígl. Modrému světlu, které je méně energetickým zářením, než jakým je UV, ale daří se mu pronikat mnohem hlouběji do tkáně. Ovlivňuje tak mnohem větší počty buněk a to i ty, o nichž jsme to před několika dny ještě netušili. Zatímco červené světlo stimuluje množení kožních buněk. V případě UV světla to množení bohužel, dospěje často až do krajnosti – do stadia nezadržitelného množení v podobě melanomu. Modré světlo má na buňky jiný efekt. Dá se říci, že blahodárný. Přispívá k diferenciaci buněk. Tedy  k jakémusi buněčnému dospívání, specializaci a jejich schopnosti plnit různé funkce. A teď pozor, přichází to hlavní. Kromě kožních buněk, máme v kůži také bílé krvinky. A že jich tam je!  Zhruba milion v každém čtverečním centimetru. To je více, než kolik nám jich koluje v krvi.

Zatím jsme se na T buňky dívali jen jako na bojovníky, jenže jak se nyní ukázalo, zvládají něco, co dělají tyčinky a čípky v oku. Jsou fotoreceptivní!  Registrují a reagují na světlo. Zvláštní slabost mají pro modrou barvu o vlnové délce okolo 480 nm.  Když na ně takovým světlem posvítíme, v těle jim prudce vzroste koncentrace vápenatých iontů a aktivují se enzymatické metabolické dráhy přivádějící je k neposednosti. Pokusy s různým osvětlováním buněk naznačují, že si tyto buňky množství na ně dopadajících fotonů nějak „počítají“ a podle toho pak reagují. Nezdá se, že by se řídili impulsem, nebo nějakou konkrétní intenzitou  světelného toku. Navíc  reakce bílých krvinek (T lymfocytů)  nekoreluje s energií fotonů. To lze považovat za důkaz, že nejde o reakci na nějaké zvýšení teploty buněk (zahřátí) následkem světla, ale že tu máme co do činění se skutečnou fotosenzitivitou.

Pokud při měření neudělali v Georgetownu někde chybu, tak tam přišli na něco, co jsme neměli ani tušení, že by mohlo existovat. Že totiž sluníčko k naší obraně nepřispívá jen tvorbou vitamínu D, ale že modrá složka jeho spektra zvýší rychlost přesunu T buněk tkáněmi. A protože přibližně 40 % energie obsažené ve viditelném spektru slunečního světla je v modrozelené oblasti (450-500 nm), a protože modré světlo proniká několik milimetrů pod kůži, slunění je bez pochyby naší obraně ku prospěchu. Pokud nám vetřelci se zlými úmysly začnou někde v hraničním pásmu proudit do těla, sluníčko napomáhá, že tam naši ozbrojenci zakročí včas a ne až s křížkem po funusu.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Georgetown University Medical Center NewsThieu X. Phan, et al.: Intrinsic Photosensitivity Enhances Motility of T Lymphocytes, Scientific Reports 6, Article number: 39479 (2016) doi:10.1038/srep39479, ilustrační foto Naše voda

27.12.2016 2.42, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství