Dvě ze tří otázek navrhovaného místního referenda o vodárenství na Zlínsku jsou v rozporu s právními předpisy, třetí otázka je nevhodně formulovaná. Vyplývá to z právního názoru ministerstva vnitra, řekl dnes ČTK mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Přes chyby však podle něj budou o uspořádání referenda rozhodovat v polovině září zastupitelé. Členové Spolku Aliance Voda Zlínsku odevzdali na zlínské radnici petici požadující konání referenda v úterý, posbírali přes 7000 podpisů. Iniciátoři petice požadují, aby se jí zastupitelé města věnovali na nejbližším zasedání 13. září a referendum bylo vyhlášeno společně s komunálními volbami 5. a 6. října. Dvořák dnes ČTK řekl, že úřad má 15 dní na to, aby zkontroloval podpisy na petici, k vypsání referenda jich musí být minimálně 6190. Členové spolku odevzdali petici podle Dvořáka pozdě, materiál musí před zastupitelstvem projít ještě městskou radou, která zasedá 10. září. „Nechceme však petici bojkotovat, proto budou pracovníci úřadu v práci i o víkendu, aby stihli podpisy zkontrolovat a materiál mohl jít do rady a poté do zastupitelstva,“ uvedl Dvořák.

Hlavním smyslem referenda podle předsedy spolku Pavla Sekuly je, aby se hospodaření s vodou vrátilo do rukou měst a obcí Zlínska. Obyvatelé Zlína by se podle návrhu mohli v referendu vyjádřit, zda chtějí pokračování provozního modelu, při němž se Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín starají o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím Moravské vodárenské. Lidé by mohli také volit, zda má město Zlín jako ovládající osoba VaK Zlín uložit vedení společnosti, aby prosazovalo samostatné provozování infrastruktury a jestli má město na nejbližší valné hromadě VaK odvolat členy orgánů VaK Zlín, zvolit nové členy a uložit jim realizovat výsledky referenda.

Podle vyjádření ministerstva však nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. „Město Zlín navíc nemá přímý vliv na vedení společnosti. Je pouze jejím největším akcionářem, když vlastní asi 46 procent akcií. Ty mu však neumožňují VaK Zlín ovládat,“ uvedl Dvořák. Pořadatelé referenda se podle primátora Miroslava Adámka (STAN) měli o znění otázek předem poradit. „Neudělali to a tohle je důsledek. Je mi to líto vůči těm tisícům lidí, kteří v dobré víře referendum k vodě podpořili. Bohužel, podepisovali se pod něco, o čem se nedá hlasovat,“ uvedl Adámek.

Za snahou o vyhlášení referenda vidí někteří radní snahu o politickou kampaň. Sekula je dlouhodobým kritikem radnice nejen kvůli vodárenství, vedl s ní soudní spory také coby předseda Bytového družstva Podlesí. V komunálních volbách je na pátém místě na kandidátce SPD. „Špatně formulovanými otázkami vlastně snahu o vyhlášení referenda degradoval na pouhou politickou kampaň. Třeba já osobně s referendem jako takovým problém nemám, názory lidí na správně položené otázky by mne zajímaly,“ uvedl primátorův náměstek Patrik Kamas (ANO). Město vede koalice STAN a ANO.

VaK Zlín vlastní města a obce na Zlínsku, nepatrnou část drží soukromé osoby. Takzvaný provozní model má trvat do roku 2034. Kritizují jej někteří menší akcionáři, ve věci se vede několik soudních sporů. Valnou hromadu VaK z roku 2004, která vznik modelu umožnila, označil předloni Vrchní soud v Olomouci za neplatnou. Rozhodčí soud však letos rozhodl o platnosti smluv, na jejichž základě Moravská vodárenská provozuje vodárenství na Zlínsku. Firma tak nemusí do rukou VaK Zlín vracet majetek, který od nich v roce 2004 odkoupila. Platností smluv se zabývá i zlínský okresní soud. Podle vedení města je třeba počkat na konečná soudní rozhodnutí, která jasně stanoví, jestli jsou smlouvy platné, či nikoliv.

Zdroj: ČTK, ilustrační logo VaK Zlín