Dne 16.3. 2023 byla zveřejněna souhrnná zpráva OSN k balené vodě. Základním sdělením je to, že potřeba zajistit bezpečnou vodu pro zhruba 2 miliardy lidí, kteří ji nemají, znamená investici, která je nižší, než ½ částky 270 miliard €, kterou každým rokem vynakládá světová populace na balenou vodu.

Dalším zjištěním je to, že výroba balené vody je výhradně v soukromém sektoru a mimoto, že často je „balena“ jen upravená voda kohoutková, je ironií, že v řadě případů nedosahuje balený produkt díky procesu stáčení, použití plastových materiálů, a hlavně skladování, kvality vody z kohoutku. Tímto aspektem se zabývá například studie 40 zemí ukazuje, že tento produkt není vždy bezpečný, přičemž společnosti jsou většinou kontrolovány mnohem méně než veřejné služby. Rychle rostoucí problém plastového odpadu z lahví na vodu již každoročně stačí k naplnění řady 40tunových nákladních aut z New Yorku do Bangkoku. Očekává se, že celosvětový prodej balené vody se do roku 2030 téměř zdvojnásobí na více jak 500 miliard €. Zpráva na základě analýzy literatury a údajů ze 109 zemí uvádí, že během pouhých pěti desetiletí se balená voda vyvinula ve „významné a v podstatě samostatné hospodářské odvětví“, které v letech 2010 až 2020 zaznamenalo 73 % růst.

Zpracovatel zprávy, kanadský Institut pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN, dochází k závěru, že neomezená expanze průmyslu balené vody „není strategicky v souladu s cílem zajistit všeobecný přístup k pitné vodě nebo přinejmenším zpomaluje celosvětový pokrok v tomto ohledu, odvádí rozvojové úsilí a přesměrovává pozornost na méně spolehlivou a pro mnohé méně dostupnou možnost, zatímco pro výrobce zůstává vysoce ziskovou“. Zpráva uvádí, že zajištění bezpečné vody pro zhruba 2 miliardy lidí, kteří ji nemají, by vyžadovalo roční investice ve výši méně než poloviny z 270 miliard USD, které se nyní každoročně vynakládají na balenou vodu.

Studie cituje průzkumy, podle nichž je balená voda na globálním Severu často vnímána jako zdravější a chutnější produkt než voda z kohoutku – spíše jako luxusní zboží než jako nutnost. V zemích se středními a nízkými příjmy je spotřeba balené vody spojena se špatnou kvalitou vody z vodovodu a často nespolehlivými veřejnými vodovodními systémy – problémy často způsobenými korupcí a chronickým nedostatkem investic do infrastruktury vodovodů.

Nápojářské koncerny umí balenou vodu propagovat jako bezpečnou alternativu vody z vodovodu tím, že upozorňují na ojedinělá selhání veřejných vodovodních systémů, říká výzkumný pracovník a hlavní autor studie Zeineb Bouhlel z UNU-INWEH a dodává, že „i když v některých zemích je nebo může být voda z vodovodu kvalitní, obnovení důvěry veřejnosti ve vodu z vodovodu bude pravděpodobně vyžadovat značné marketingové a propagační úsilí“.

Dr. Bouhlel upozorňuje, že zdroj balené vody (městský systém, povrchová voda atd.), použité procesy úpravy (např. chlorace, dezinfekce ultrafialovým zářením, ozonizace, reverzní osmóza), podmínky skladování (doba trvání, vystavení světlu, teplota) a obal (plast, sklo) mohou potenciálně změnit kvalitu vody. Může se jednat o změny anorganické (např. těžké kovy, pH, zákal atd.), organické (benzen, pesticidy, mikroplasty atd.) a mikrobiologické (patogenní bakterie, viry, plísně a parazitičtí prvoci). Podle zprávy se „minerální složení balené vody může výrazně lišit mezi různými značkami, v rámci jedné značky v různých zemích, a dokonce i mezi různými lahvemi stejné šarže“.

Zpráva uvádí příklady kontaminace stovek značek balených vod a všech typů balených vod z více než 40 zemí ve všech regionech světa. „Tento přehled představuje pádný důkaz proti mylnému názoru, že balená voda je nezpochybnitelně bezpečným zdrojem pitné vody,“ říká Dr. Bouhlel.

Spoluautor zprávy Vladimir Smakhtin, bývalý ředitel UNU-INWEH, zdůrazňuje zjištění zprávy, že „balená voda není obecně zdaleka tak dobře regulována a je testována méně často a na méně parametrů. Přísné normy kvality vody z vodovodu se na balenou vodu vztahují jen zřídka, a i když se takové analýzy provádějí, výsledky se zřídkakdy dostanou na veřejnost.“ Výrobci balené vody se podle něj do značné míry vyhýbají kontrole, kterou vlády uplatňují na veřejné vodovody, a vzhledem k rychlému růstu trhu je „pravděpodobně důležitější než kdy jindy posílit legislativu, která reguluje toto odvětví celkově, a zejména jeho normy kvality vody“.

Pokud jde o dopady tohoto odvětví na životní prostředí, zpráva uvádí, že „je k dispozici jen málo údajů o množství vytěžené vody“, a to především kvůli nedostatku transparentnosti a právního základu, který by donutil stáčírny tyto informace veřejně zveřejňovat a posuzovat důsledky pro životní prostředí.“ „Místní dopady na vodní zdroje mohou být významné,“ uvádí zpráva. Například v USA odebírá společnost Nestlé Waters 3 miliony litrů denně z pramenů na Floridě, ve Francii odebírá Danone až 10 milionů litrů denně z pramenů Evian-les-Bains ve francouzských Alpách a v Číně odebírá skupina Hangzhou Wahaha Group až 12 milionů litrů denně z pramenů v pohoří Changbai.

Pokud jde o znečištění plasty, výzkumníci uvádějí odhady, podle nichž průmysl v roce 2021 vyrobil přibližně 600 miliard plastových lahví a obalů, což představuje přibližně 25 milionů tun PET odpadu – většina z něj není recyklována a je určena na skládky – což je množství plastu odpovídající hmotnosti 625 000 čtyřicetitunových nákladních automobilů, což by stačilo na vytvoření nárazníkové fronty z New Yorku do Bangkoku. Podle zprávy se v roce 2019 v odvětví balené vody spotřebovalo 35 % celosvětově vyrobených PET lahví; 85 % z nich skončilo na skládkách nebo v neregulovaném odpadu. Mezi mnoha poznatky zprávy, které vycházejí z analýzy dat a dalších informací shromážděných z celosvětových studií a literatury:

• Každou minutu se na světě prodá více než 1 milion lahví vody.
• Roční výdaje na obyvatele na celém světě činí 34 USD
• Celosvětová roční spotřeba tří hlavních druhů balené vody – upravené, minerální a přírodní – se odhaduje na 350 miliard litrů.
• Největším segmentem trhu (se 47 % celosvětového prodeje) je upravená balená voda, která může pocházet z veřejných vodovodních systémů nebo povrchových vod a která prochází dezinfekční úpravou, například chlorováním.
• Největšími spotřebiteli balené vody jsou obyvatelé Asie a Tichomoří, následováni Severoameričany a Evropany.
• 60 % celosvětového prodeje připadá na „globální Jih“ (Asie a Tichomoří, Afrika, Latinská Amerika a Karibik).

Podle zemí jsou největším trhem USA s tržbami ve výši přibližně 64 miliard USD, následuje Čína (téměř 45 miliard USD) a Indonésie (22 miliard USD). Tyto tři země dohromady tvoří téměř polovinu světového trhu. Další země s největším prodejem: Kanada, Austrálie, Singapur, Německo, Thajsko, Mexiko, Thajsko, Itálie, Japonsko. Průměrná cena lahve vody v Severní Americe a Evropě se pohybuje kolem 2,50 USD, což je více než dvojnásobek ceny v Asii, Africe a zemích Latinské Ameriky a Karibiku (0,80 USD, 0,90 USD a 1 USD). Nejvyšší průměrnou cenu má Austrálie, pátý největší trh: 3,57 USD za kus. Cena za litr balené vody může být 150krát až 1 000krát vyšší než cena, kterou si obec účtuje za vodu z kohoutku. Největší spotřebitelé v přepočtu na obyvatele: Singapur a Austrálie. Občané Singapuru utratili v roce 2021 za balenou vodu 1 348 dolarů na obyvatele, Australané 386 dolarů.

Podle dřívějších studií používá balenou vodu jako primární zdroj pití přibližně 31 % Kanaďanů, 38 % Američanů a 60 % Italů. V Dominikánské republice používá balenou vodu jako primární zdroj vody 60 % domácností, přičemž existuje silná korelace mezi příjmem a spotřebou balené vody. Přibližně 80 % Mexičanů používá balenou vodu a 10 % používá jako primární zdroj pitné vody vodu čištěnou v domácnosti; zhruba 90 % z nich uvádí jako důvod obavy o své zdraví. Egypt je nejrychleji rostoucím trhem s upravenou balenou vodou (40 % ročně). Mezi deseti nejrychleji rostoucími trhy je sedm dalších zemí globálního Jihu: Alžírsko, Brazílie, Indonésie, Spojené arabské emiráty, Indie, Maroko a Saúdská Arábie.

V Evropě je největším trhem s balenou vodou Německo, v Latinské Americe a Karibiku je největším trhem Mexiko a v Africe je to Jihoafrická republika. Dle dat je možné konstatovat, že upravená voda je objemově největší složkou trhu, zatímco přírodní vody přinášejí největší zisk.

Nejrychleji rostoucími trhy jsou od roku 2018 upravené a minerální vody (10 %, resp. 12 %); ostatní trh s přírodními vodami roste přibližně o 5 %. Pět společností – PepsiCo, Coca-Cola, Nestlé S.A., Danone S.A. a Primo Corporation mají celkový obrat 65 miliard dolarů, což je více než 25 % celosvětového obratu. Dřívější studie odběrů vody deklarovaných v Indii, Pákistánu, Mexiku a Nepálu ukázaly, že celkové odhadované odběry společností Coca-Cola a Nestlé v roce 2021 dosáhnou 300, resp. 100 miliard litrů.

Zdroj: Souhrnná zpráva OSN k balené vodě,  Global Bottled Water Industry: A Review of Impacts and Trends, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová