24.3.2017 10.24, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství
Ornitologové spustili projekt „Sídla bezpečná pro ptáky“
Mnohé druhy ptáků se stávají závislé na lidských sídlech a mnoho dalších se do měst stěhuje. Upozorňuje na to Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO) s tím, že riziky tohoto procesu se zabývá nový projekt ČSO „Sídla bezpečná pro ptáky“.
Sýkory, pěnkavy ani kosi nikoho nepřekvapí, ale málokdo ví, že na kostelní věži mívají hnízdo poštolky, na panelácích rorýsi a na továrních komínech se mohou objevit třeba i sokoli. Přesun ptačích druhů do měst (tzv. synantropizace) je postupný a stále pokračuje. Má však i stinné stránky. Hlavně těmi se zabývá projekt Sídla bezpečná pro ptáky.
Co je vlastně důvodem tohoto procesu? Ptáci jsou velice přizpůsobiví. Naše sídla jim nabízí nové možnosti a oni se je naučili využívat. „V blízkosti lidí najdou ptáci nejen lehce dostupnou potravu, ale i nové možnosti k hnízdění. Například rorýsi vyměnili skály za budovy, kterých je v našich městech mnohonásobně více, než skal ve volné přírodě,“ vysvětluje Dobruská. U některých druhů zašla synantropizace tak daleko, že se populace stejného druhu ve městě a mimo město liší. „Vrána na poli před vámi uletí na třicet metrů, ve městě jí můžete házet kousky rohlíku skoro do zobáku. U kosa černého jsou změny mezi lesními a městskými populacemi tak výrazné, že došlo i ke změně migračního chování. Tažné jsou jen lesní populace, městští kosi zůstávají celou zimu,“ uvádí Zbyněk Janoška z ČSO. Rorýsi a jiřičky se stali téměř výlučně obyvateli našich měst a vesnic.
Vše není ale tak růžové. Na ptáky ve městech číhá stále více nebezpečí. Kromě obvyklých hrozeb, jako jsou predátoři, paraziti a konkurence ostatních ptáků, je hlavní hrozbou člověk a jeho činnost. Většina lidí si však tato rizika nepřipouští nebo spíše neuvědomuje a mnoho ptáků v naší blízkosti hyne zbytečně. Ať již pod koly aut, v tlamě domácích mazlíčků či nárazem do skla. Velmi negativní vliv má též přímé shazování hnízd nebo zateplování budov a kácení stromů, kde ptáci mohou hledat potravu či místo k hnízdění.
Jaká z těchto nebezpečí jsou nejvýznamnější a nakolik jsou v povědomí lidí, kteří v sídlech žijí? To bohužel nevíme. Pokud si najdete 5 minut na vyplnění dotazníku ČSO, pomůžete ČSO, aby ptáky v městech lépe chránila. Mnohdy stačí informace o tom, co je nejdůležitější a jak může pomoci každý z nás.
„Tu chceme co nejširší veřejnosti poskytnout v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky a prvním krokem je udělat si představu, jaká rizika si lidé uvědomují, jaká ne a jak jednotlivá nebezpečí vnímají,“ konstatuje Dobruská.
Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová
24.3.2017 10.24, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství