Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Informoval o tom ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Zvýšení by podle ornitologů mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů. Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO.

Na Nové Mlýny se jezdí především za pozorováním zimujících druhů vodních ptáků, jichž se tu soustřeďují desítky tisíc. Pravidelně tu zimuje i několik orlů mořských. Nádrže mají velký význam také jako hnízdiště vodních a mokřadních druhů. Pravidelně zde hnízdí početné kolonie rybáků obecných a racků chechtavých, v posledních letech také racci černohlaví a bělohlaví. Hnízdí tu také nejvíce zrzohlávek rudozobých v Česku. V okolních porostech dále hnízdí četné druhy pěvců, např. rákosník velký nebo moudivláček lužní.

V současném plánu péče o přírodní rezervaci Věstonická nádrž je snížení hladiny uváděno jako jedno z nejdůležitějších opatření pro zachování a podporu hlavních předmětů ochrany. Již z tohoto pohledu ČSO považuje za politováníhodné, že v roce 2018, po více než dvacetileté odborné diskuzi, přichází záměr vodní hladinu střední Novomlýnské nádrže naopak zvýšit. „Věstonická nádrž je ptačí oblastí a záměr na zvýšení hladiny je potřeba náležitě posoudit v souladu s legislativou. Pokud by se měl realizovat, tak jedině poté, co budou hotová a funkční kompenzační opatření, a je otázkou, zda je vůbec nějaká kompenzace reálná,“ říká Vermouzek. Pro odvrácení negativních vlivů by byly nutné kompenzace, které by všechny ohrožené plochy nahradily v jejich plném rozsahu, což by zahrnovalo zvyšování stávajících ostrovů a budování rozsáhlých lagun.

Hlavním smyslem plánovaného zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží je dle státního podniku Povodí Moravy zadržení vody pro závlahy polí zemědělských podniků v okolí. Závlahové systémy v okolí Novomlýnských nádrží však buď nejsou funkční, nebo vůbec neexistují. V případě jejich zprovoznění je nutné počítat s investicemi řádově stovek miliónů korun. Kromě toho, že není jasné, kolik tato akce bude stát a kdo ji bude financovat, zcela není jasné, kolik zemědělců a v jakém rozsahu by závlahy v blízkém budoucnu reálně používalo,“ zdůrazňuje Čamlík.

Vodní dílo Nové Mlýny vznikalo postupně v 70. a 80. letech 20. století na místě hodnotných lužních lesů, na soutocích řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Rozsáhlý evropsky významný biotop tak jednou provždy zmizel pod hladinou umělých nádrží a s ním i mnohé, nejen ptačí, druhy, ale také celá obec. Ze zaniklého Mušova dosud ční nad vodou kostel, dochovaný na jednom z ostrůvků Střední nádrže. Postupem času se však vodní dílo stalo jedním z nejvýznamnějších zimovišť a důležitou tahovou zastávkou pro řadu vodních ptáků a dvě z nádrží jsou i součástí mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy. Střední nádrž se pak stala i přírodní rezervací a ptačí oblastí soustavy Natura 2000.

Naše voda, foto (na Nových Mlýnech pravidelně hnízdí početné kolonie racků chechtavých), autor Gašpar Čamplík