Stovky českých ornitologů a desetitisíce dalších ve 189 zemích světa tradičně vyrazí o víkendu 17. a 18. ledna sčítat vodní ptáky na řeky, rybníky, přehrady, mořská pobřeží, ledová jezera i tropické mangrovy.

Zapojí se tak do celosvětově nejstaršího a nejrozsáhlejšího projektu tzv. občanské vědy (citizen science) – Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které letos slaví 60 let své existence. Projekt přináší cenné údaje o dlouhodobých změnách populací vodních ptáků a významně přispívá k jejich ochraně, ale i k ochraně mokřadů. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí ČZU v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.

Sčítání přispívá k efektivní ochraně přírody

Mezinárodní sčítání vodních ptáků se neobejde bez pomoci dobrovolníků (https://iwc.wetlands.org/postcards). Jejich úsilí při sběru dat a také snaha jednotlivých vlád a organizací pomohlo ochránit tisíce mokřadů a desítky ubývajících druhů vodních ptáků, včetně ohrožených druhů uvedených na Červeném seznamu IUCN. Data Mezinárodního sčítání slouží pro identifikaci mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy (https://rsis.ramsar.org/), Významných ptačích území (tzv. IBAs https://datazone.birdlife.org/about-our-science/ibas) a Ptačích oblastí v rámci sítě lokalit evropské soustavy Natura 2000 (https://natura2000.eea.europa.eu/). Odhady trendů a velikosti populací založené na získaných datech se běžně používají při hodnocení adaptivního managementu lovu vodních ptáků pro zajištění udržitelnosti a k posouzení stavu populací vodních ptáků, které sleduje mezinárodní Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA https://www.unep-aewa.org/). Podle článku 12 směrnice EU o ptácích (https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/conservation-of-wild-birds.html) se na úrovni členských států EU využívají také odhady velikosti zimujících populací a jejich změny k hodnocení stavu přírody EU a efektivitě ochrany. Analýzy dlouhodobých dat Mezinárodního sčítání poukázaly i na zhoršující se stav některých ohrožených druhů vodních ptáků, jako je například polák velký.

Zimování vodních ptáků se v Evropě i u nás intenzivně mění

V Česku sčítá vodní ptáky v posledních letech více než 400 ornitologů na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. „Zimujících vodních ptáků celkově přibývá. Některé druhy ovšem zvyšují svoji početnost až neuvěřitelně rychle a tento nárůst je skokový. Patří mezi ně jeřáb popelavý, volavka bílá, morčák velký, kormorán malý a nepůvodní druhy husice nilská a berneška velká. Přibývají také některé druhy kachen vázané na mělké vody, například čírka obecná nebo lžičák pestrý,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.

Dlouhodobé změny v rozšíření i početnosti jednotlivých druhů jsou ovlivněny klimatickými změnami i činností člověka. Býložravé (husy) a rybožravé druhy (kormoráni a volavky) reagují na tyto změny příznivě a zvyšují svoji početnost i rozšiřují své areály zimování, a to i na našem území. Letošní chladnější zima ornitologům umožní sledovat, jak jsou tito ptáci adaptovaní na aktuální podmínky, včetně zamrzání většiny stojatých vod.

Pro odbornou i laickou veřejnost jsou výsledky sčítání vodních ptáků v Česku dostupné na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Tento portál poskytuje informace o tom, které lokality aktuálně slouží jako významná zimoviště vodních ptáků na základě jejich početnosti a druhové diverzity. Obsahuje také údaje o jednotlivých druzích, jejich početnosti a jejích změnách, rozšíření a druhové ochraně.

ČZU, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová