Setrvale klesající tendenci má spotřeba pitné vody v klasických a jaderných elektrárnách Skupiny ČEZ. Výrazně se rovněž snížilo zatížení životního prostředí odpadními vodami, uvedl mluvčí ČEZ Ota Schnepp.

Ve srovnání se stavem před 15 lety se totiž podařilo v klasických elektrárnách zredukovat spotřebu povrchové technologické vody o 27,8 a podzemní vody o 67,1 procenta.  Co se pitné vody týče, za poslední rok se její spotřeba snížila o 11 procent. Ve srovnání s rokem 2001 je to dokonce 56,1 procenta. 

Výrobní provozy klasických elektráren společnosti ČEZ, a. s., odebraly v roce 2015 celkem 452 tisíc m³ pitné vody. Ve srovnání s  918 tisíci m³ v roce 2001 jde o více než 50% pokles. V jaderných provozech se od roku 2001 snížila spotřeba pitné vody dokonce o 65,2 %. Celkově přitom dosáhla loňská spotřeba pitné vody v klasických a jaderných elektrárnách ČEZ výše 639,8 tisíci m³, přičemž ve výše zmiňovaném roce 2001 to 1,45 milionu m³ pitné vody. 

Spotřeba povrchové (technologické) vody v klasických elektrárnách klesla od roku 2001 o 27,8 procenta, a to z 99,4 milionu m³ na 71,7 milionu m³. Spotřeba podzemní vody v klasických elektrárnách se za 15 let snížila o 67,1 %, z 390,1 milionu m³ na loňských 128,3 milionu m³_.

„Nejen z našeho užšího energetického pohledu ale především v kontextu celkové vodohospodářské situace České republiky v posledních letech vnímáme vodu jako jednu z klíčových vstupních surovin pro výrobu. Optimalizaci její spotřeby a neustálému hledání úspor proto věnujeme velkou pozornost,“ říká k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize Správa ČEZ, a. s.

V hospodaření s vodou má ČEZ dvě priority: minimalizaci objemu odpadní vody a snížení spotřeby povrchové vody. Například v případě Elektráren Prunéřov se průsakové vody z odkaliště Ušák zpracovávají technologií reverzní osmózy na demineralizovanou vodu.

„Reverzní osmóza je jedním z řady tlakových membránových procesů, využívajících k separaci látek rozpuštěných v kapalině semipermeabilní membránu, na které dojde ke zkoncencentrování rozpuštěných látek. Koncentrát je veden do odpadu a čistá fáze je využita v další technologii.  Jedná se o prvotřídní technologii, která nachází uplatnění v mnoha oborech, potravinářstvím počínaje a třeba, jako v našem případě, elektrárenským provozem konče,“ říká Jiří Jaroš, vedoucí odboru Chemické režimy v Elektrárnách Tušimice a Prunéřov.

 Zjednodušeně řečeno, přebytečná průsaková voda je svedena do chemické úpravny vod, kde projde procesy čiřením a filtrací. Následně je odsolena na jednotce reverzní osmózy. Takto vyčištěná voda pak může sloužit k výrobě demineralizované vody, která je například používána k napájení výrobních bloků (kotlů). „Průsaková voda je využívána i při mokrých úklidech, a nahrazuje tak cennou filtrovanou vodu z požárních rozvodů,“ nabízí další z příkladů Juliana Krpcová z integrované prevence ČEZ, a. s.

Platby za odpadní vodu poklesly na třetinu hodnoty z roku 2001 (v přepočtu na vyprodukovanou elektrickou energii i za vyrobené teplo). Zatímco v roce 2001 platily klasické elektrárny za objem odpadních vod 35 haléřů/MWh, loni to bylo hluboko pod 10 haléři/MWh. Příčinou poklesu nákladů je kombinace snížených objemů a hlavně menší znečištění odpadní vody.

Naše voda