Mokřady bezesporu patří mezi nejvýznamnější ekosystémy naší přírody. Řada lidí možná neví, že jedna z takovýchto cenných lokalit –  mokřad Rybníky, se nalézá i uprostřed polí mezi Hrachovcem a Kouty ve Valašském Meziříčí.

O dvouhektarovou plochu s několika tůňkami a mokřadními společenstvy dlouhodobě pečují členové ČSOP Valašské Meziříčí, uvedla nyní Renata Votrubová tisková mluvčí Valašského Meziříčí.

V nejhlubší části mokřadu již ochránci v letech 1995-2011 vyhloubili několik tůněk, které zadržují vodu po celý rok a vytvářejí tak podmínky pro život dalších druhů rostlin a živočichů. Zejména na jarním a podzimním tahu se zde v posledních letech vyskytla celá řada zvláště chráněných druhů ptáků jako např. bekasína otavní a větší, slučka malá, kulíci říční, vodouši kropenatí a bahenní, chřástal kropenatý a vodní, moták pochop, slavík modráček, sýkořice vousatá a dokonce velmi vzácně se k nám zatoulávající konipas citrónový. Na mokřadu žije i několik druhů obojživelníků, je tu poměrně početná populace rosničky zelené a zjištěno bylo více než 20 druhů vážek.

Aby si však mokřad Rybníky uchoval své přírodní hodnoty, je nutné o něj každoročně pečovat, především zabránit zarůstání plochy ruderálními porosty a náletovými dřevinami. V letošním roce ochránci vykosili severní hráz a mokřadní louky na rozloze 1,1 ha, což umožnila nejen dotace Města Valašské Meziříčí a z národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity, ale také pomoc studentských praxí ze Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín. Do údržby mokřadu se zapojili také klienti z Domova pro osoby se zdravotním postižením ze Zašové a jejich sociální pracovnice z Diakonie ČCE  – středisko Valašské Meziříčí, sociální služby sociální rehabilitace.

Kromě mokřadu Rybníky členové ČSOP Valašské Meziříčí udržují také mokřadní louky v přírodní rezervaci Choryňský mokřad a přírodní památce Rákosina ve Stříteži. Díky letošnímu deštivému počasí se management mokřadů protáhne až do začátku října.

Naše voda, foto: město VM