Obce z Hrádku na Vysočině chtějí, aby ministerstvo životního prostředí (MŽP) při rozhodování o stanovení průzkumného území pro úložiště jaderného odpadu zohlednilo ochranu vody. Při dnešním jednání v Dolní Cerekvi na Jihlavsku jejich právní zástupce Luboš Kliment zároveň vznesl námitku možné podjatosti kvůli spolupráci České geologické služby spadající pod stejné ministerstvo se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Podle MŽP je Česká geologická služba do programu hlubinného úložiště zapojená od úvodních studií a projektů v letech 1990 až 1993. Na dotaz to ČTK sdělila mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

„Poukazovat na roli naší resortní organizace, České geologické služby (ČGS), nám nepřijde na místě. Úlohou ČGS je sbírat a zpracovávat údaje o geologickém složení státního území a předávat je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování,“ uvedla Ješátková.

Návrhy a připomínky, které padly na dnešním jednání, mají zástupci obcí předložit MŽP písemně do deseti dnů. „Poté budeme pokračovat ve zpracování žádosti o stanovení průzkumného území až do jejího vyřízení. Do té doby se nemůžeme vyjadřovat k průběhu řízení,“ uvedla mluvčí.

Obce se úložišti dlouhodobě brání. Možnou podjatost ministerstva v tomto řízení Kliment vyvozuje z toho, že žádost SÚRAO o povolení průzkumů správy úložišť podaná na ministerstvo obsahuje logo ČGS, která by se také měla následně na průzkumu lokalit podílet. Právník uvedl, že by měla dostat až 60 milionů korun za jednu lokalitu.

„Nemám problém s tím, že až budou vybrány a povoleny ty lokality, že budou spolupracovat. Ale posílat návrhy jako SÚRAO s logem České geologické služby, tak samozřejmě to vytváří dojem prezentace určité spolupráce, ale už v rámci správního řízení. Já bych chtěl vědět, jestli tohle je v pořádku,“ uvedl právník.

Logo ČGS na žádostech pro povolení průzkumů plynulo z toho, že pro ně tato služba poskytla odborné podklady, uvedl její náměstek pro geologii Petr Mixa. „My jsme odborný státní orgán a spolupracujeme tímto způsobem s celou řadou státních organizací a institucí, není to nic nestandardního,“ řekl ČTK. Uvedl také, že smlouva o spolupráci na průzkumu lokalit absolvovala schvalovací proces ministerstva průmyslu a byla o ní informovaná vláda. „Takže nejedná se o nic, z čeho by podle mě vyplývala nějaká podjatost,“ řekl.

O možnost provedení geologických průzkumů požádala správa úložišť koncem února ve čtyřech lokalitách zvažovaných v ČR pro úložiště. Kromě Hrádku jsou to Horka na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Jedna finální lokalita a jedna záložní by podle SÚRAO měly být vybrané v roce 2028.

Obava o vodu je podle Mixy ve všech lokalitách. Podle něj je to oprávněné, protože vody ubývá. „Ale to není našimi průzkumy, to je klimatickou změnou,“ řekl. V každé lokalitě se kvůli sledování podzemní vody v krajině plánuje šestice vrtů, jeden bude vždy měřit 30 metrů a druhý blízko něj 100 metrů. Dalších sedm vrtů má prověřit kvalitu horniny, šest do hloubky 300 až 600 metrů a jeden do 1200 metrů.

Zástupci obcí z území zvaného Hrádek před dnešním jednáním podepsali prohlášení, které se týká požadavku ochrany vody. Jednání vyvolané MŽP bylo na žádost obcí otevřené, ministerský rada Filip Jelínek v úvodu upozornil na to, že veřejnost do něj nemůže vstupovat.

V úložišti mají být půl kilometru pod zemí uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Státy spoléhající na jadernou energetiku v Evropě ho mají mít od roku 2050.

Zdroj: ČTK, foto: SURAO