Stovky tisíc korun putují z omezených rozpočtů obcí do žádostí o vodárenské dotace, které ale potom nedostanou. Starostové se bouří, že peníze mohli investovat jinam a že je stát zatěžuje zbytečně náročnou administrativou, jíž nedokážou vyhovět, píše server euro.cz.

Za neuskutečněné projekty jim teď navíc hrozí podle Terezy Dvořáčkové z ministerstva zemědělství pokuty. „Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad dva tisíce obyvatel byly povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády,“ řekla serveru Euro.cz Tereza Dvořáčková. Kolik obcí závazky nesplnilo, v tuto chvíli není schopné ministerstvo zemědělství říci, ještě nejsou k dispozici data z loňského roku. Vybudovat kvalitní vodohospodářskou infrastrukturu má v České republice za úkol dle úřadu 70 procent obcí.

Podle reakcí oslovených starostů řadu z nich čekají velké komplikace. „Do přípravy žádosti na OPŽP jsme vložili tolik, že bychom za ty peníze dokázali vyměnit okna v budově místní základní školy, je to téměř 250 tisíc korun,“ upozornila starostka obce Zámrsk Zuzana Tvrzníková. Dotaci však Zámrsk nedostal.

V případě podání další žádosti do následující výzvy OPŽP bude obec podle Tvrzníkové nucena vynaložit zhruba stejné peníze. „Složitost žádosti a požadované přílohy se prakticky nemění,“ posteskla si starostka. A ministerstvo životního prostředí jí, bohužel, dává za pravdu. Složitou administrativu, na kterou si stěžuje většina oslovených starostů, zásadně měnit nehodlá.

„Konkrétně v oblasti vodohospodářských projektů nelze očekávat zásadní změny,“ sdělil Euro.cz Petr Kučera z ministerstva životního prostředí. Úřadu se podle něj ale například podařilo zkrátit lhůtu pro proplácení faktur z 55 na 30 dní.

„Administrativní náročnost odradí běžného žadatele. Možnost udělat chybu z nepozornosti, opomenutí je velká. SFŽP by měl změnit původní podezíravost, že každý žadatel chce podvádět v přístupu, že každý žadatel je chudák, kterému musíme pomoci,“ poznamenal místostarosta jihočeského Hatína Jiří Boček.

O vodohospodářské dotace z operačního programu Životní prostředí na jaře roku 2008 na rozvoj a rekonstrukci kanalizační sítě požádala i Polička. V lednu 2009 bylo vydáno rozhodnutí ministra životního prostředí o poskytnutí podpory, které podle vedoucího oddělení životního prostředí města Poličky Jiřího Coufala stanovilo ve své příloze řadu podmínek, které bylo třeba splnit před poskytnutím podpory.

Kamenem úrazu se stal obsah provozních smluv mezi Poličkou a provozovatelem kanalizace a čistírny odpadních vod. „Pominu-li svoji pochybnost nad tím, proč vůbec bylo potřeba do provozních smluv zasahovat a zda nestačí jejich soulad s obecně platnými právními předpisy,“ sdělil Coufal. Uvedl, že podrobná specifikace požadavků na provozní smlouvy se ze strany SFŽP až do konce roku 2010 vyvíjela a z relativně jednoduché smlouvy vznikl rozsáhlý elaborát, ve kterém se snad kromě poradenských firem pořádně nikdo nevyzná.
Poradenské firmy, které obce potřebují proto, aby je provedly bludištěm nařízení a předpisů, obce stojí další nemalé finance. „Podle mého názoru bez spolupráce s poradenskou společností není schopna obec náročným administrativním kritériím přípravy žádosti dostát,“ podotkla Tvrzníková.

Zdroj: Euro.cz

1.4.2011 13.35, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla