Opatření by znamenalo zákaz napouštění bazénů a zalévání zahrad pitnou vodou. Vodoprávní úřad má zároveň povinnost chránit i povrchové vody a život v nich. Může tedy rozhodnout o zákazu odběru vody z vybraných vodních toků. „Nepříznivá situace je i v případě vodních toků. Při dlouhotrvajícím bezdeštném období, vysokých teplotách, poklesu hladiny povrchových vod totiž hrozí kyslíkové deficity a v důsledku toho úhyny ryb a dalších vodních živočichů,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.

Čistota uzavřených vod je podle Loyky zatím uspokojivá: „Je to dáno i tím, že jde o uzavřené, větší či menší jámy po těžbě štěrkopísku, které nemají na rozdíl od vodních nádrží přítok obsahující často nevyčištěné odpadní vody plné fosforu, jenž je hlavní živinou pro sinice a jsou stabilním prostředím.“ Ani u uzavřených vod však pracovníci odboru životního prostředí nepolevují v obezřetnosti. Není totiž tak důležité, kolik kyslíku je ve vodě během dne, ale klíčové je, kolik ho v ní zůstává v noci, kdy všechny živé organismy kyslík spotřebovávají.

Pracovníci odboru životního prostředí i olomoučtí rybáři sledují průběh počasí, vývoj průtoku v říčním systému Moravy v Olomouci i situaci v uzavřených vodách, aby v případě deficitu kyslíku ve vodě mohla být přijata potřebná opatření. Platí jednoduché pravidlo: čím vyšší teploty, tím nižší je rozpustnost kyslíku ve vodě a zároveň roste jeho spotřeba rybami i dalšími živočichy. Stav, kdy po sérii tropických nocí a teplotních rekordů dochází ke kritickému poklesu kyslíku ve vodě, se začíná opakovat čím dál častěji.

Zdroj: město Olomouc, ilustrační foto