22. 8. 2019

10.8.2019 6.23, Rubrika: Čistota vody a rekreace

NP Šumava: Šumava nepotřebuje záchranu, ale ochranu

Potřeba „zachraňovat lesy“ na Šumavě se objevuje pravidelně už od roku 1991, kdy byl založen Národní park (NP) Šumava. Jak ale připomíná mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák, právě lidské zachraňování v podobě masivního kácení nebo naopak masivního sázení je to poslední, co Šumava potřebuje.

V rámci nejrůznějších kampaní, včetně té nejnovější, kterou pro Jihočeský kraj realizuje za více než 2 miliony korun soukromá PR agentura, se opakují stále stejná hesla a informace, z nichž většina je už dávno překonána. Mají jediný účel – vyvolat dojem, že Šumava je v nějakém ohrožení. To ale není pravda. Jedním, dnes už jasně vyvráceným mýtem je, že pokud se v bezzásahových zónách nebude aktivně zasahovat proti kůrovci, Šumava uschne – zůstane tu pouze poušť nebo mrtvá krajina.

NP Šumava:

Jak prokazují dlouhodobé průzkumy a sledování, není tomu tak. Uschlé horní stromové patro dává prostor životu malých stromků, které v podrostu už rostly, a také novým semenáčkům smrků, buků, ale i dalších dřevin – javorů, bříz, jeřábům, apod. Dlouhodobý monitoring více než 1100 vybraných ploch na celém území národního parku Šumava, prováděný v letech 2008-2018, prokázal, že průměrná obnova je více než 6000 ks stromků na jednom hektaru plochy, což je více než dostatečné množství.

Odumřelé horní stromové patro navíc vytváří podmínky pro život širokému spektru druhů bezobratlých živočichů, ptáků, hub, lišejníků a vytváří tak velmi pestrou mozaiku horských lesů. Druhová rozmanitost se tímto zvyšuje. A co je podstatné – horní stromové patro téměř nikdy nezahyne zcela. Takže přežívají i jednotlivé stromy nebo jejich skupiny z původní generace. Klíčovou roli má i samotné tlející dřevo jak to stojící, tak i to, které padne k zemi. Stává se domovem právě mnohých živočichů a hub, ale drží se v něm vlhkost a ležící kmeny působí i jako přirozená hráz zadržující vodu.

Jenom kácením zastavíme kůrovce…

NP Šumava:

Šumavská kůrovcová gradace v devadesátých letech a také po roce 2007 ukázala, že příroda si sama poradí i s kůrovcovou kalamitou. V roce 1997 zastavil kůrovce deštivý rok. Kůrovce po orkánu Kyrill zastavily chladné a vlhké roky 2011 a 2012, kdy lesníci nacházeli lýkožrouty smrkové ve všech stádiích vývoje napadené plísněmi, hnilobou a nemocemi. Lesy, které prošly takovým narušením, jsou dnes opět zelené a velmi pestré jak věkově, tak i prostorově.

Bezzásahové zóny v NP Šumava způsobily kůrovcovou kalamitu v České republice

NP Šumava:

Toto tvrzení není pravdou. V každém smrkovém porostu žije lýkožrout smrkový. Je jen na lesním hospodáři a povětrnostních podmínkách, jakou šanci bude mít kůrovec pro nárůst své populace. Lýkožrout smrkový může ohrozit lesní porosty vzdálené od ohniska výskytu maximálně stovky metrů. Drtivou většinu bezzásahových ploch na území NP Šumava (27,4 % z celkové rozlohy NP Šumava), obklopují zásahové porosty v majetku státu, kde pracovníci Správy NP Šumava vyhledávají aktivní kůrovcové stromy, které se následně asanují.

Smrkovou monokulturu na Šumavě zapříčinil člověk, Šumava byla vždy více listnatá a je opět nutné sázet všude listnáče

NP Šumava:

Národní park Šumava je rozlehlý a jeho lesy jsou velmi rozmanité. Není možné úplně zjednodušovat, protože čím více poznáváme Šumavu a její lesy, tím více zjišťujeme, jak pestrá je. Dá se říci, že v nadmořských výškách nad 1000 metrů roste převážně smrk. A rozhodně nejde o stejnověké výsadby smrku, jak se mnozí domnívají. V těchto porostech rostou i smrky starší 200 let. Také v těchto oblastech jsou smíšené jedlo-bukové porosty, ale spíše jako ostrovy na místech s optimálním klimatem a půdou. Stejně tak se v oblastech okolo 700 nebo 800 m n. m. nacházejí čistě smrkové lesy, jedlové porosty nebo bučiny.

A v tom je krása a jedinečnost Šumavy a jejích necelých 28 procent bezzásahových zón, kde si příroda dělá, co chce. Vůbec se neřídí lidskými definicemi, zákony a poučkami. Tam, kde bychom očekávali smrk, najednou převládá jedle, buk nebo naopak. V každém případě, v přirozených ekosystémech není nic stabilního, les je v každém okamžiku dynamický a právě proto je nutné Šumavu a její bezzásahovost chránit a poznávat – a kvůli tomu byl Národní park Šumava vyhlášen.

Zdroj: NP Šumava, ilustrační foto (Plešné jezero) Naše voda – Nina Havlová

 

10.8.2019 6.23, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1