K novele vodního zákona, která má lépe stanovit kompetence orgánů při řešení ekologických havárií a nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu, skončilo připomínkové řízení. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu v reakci na havárii na řece Bečvě z roku 2020.

Ministerstvo úpravu zákona označuje jako tzv. havarijní novelu. Podle předkládací zprávy reaguje na zkušenosti z praxe při řešení havárií mimořádného rozsahu. Uvádí, že je třeba lépe stanovit kompetence orgánů podílejících se na likvidaci mimořádných událostí v případě, kdy jejich rozsah přesahuje území několika krajů. „Nedostatečné určení kompetencí se rovněž projevilo v případě havárie na řece Bečvě, k níž došlo v září 2020,“ uvádí předkládací zpráva. V případě havárie na Bečvě bylo zasaženo několik obcí s rozšířenou působností na území Zlínského a Olomouckého kraje.

Podle stávajícího znění zákona se na řešení havárií podílí vodoprávní úřady, Česká inspekce životního prostředí, složky integrovaného záchranného systému, správce povodí, ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví nebo hejtmani a starostové obcí s rozšířenou působností.

Návrh zákona nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu. V zákoně má nově být uvedeno, že „havárií je závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod“. Za havárii novela považuje vždy i závažné zhoršení či ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod nebezpečnými látkami. Jako havárii mimořádného rozsahu novela označuje situace, při kterých došlo k mimořádně závažnému zhoršení jakosti povrchových vod. Jde o případy, kdy došlo zejména ke značnému úniku závadné látky, významnému úhynu ryb, poškození vodního ekosystému či ohrožení života nebo zdraví lidí.

Důvodová zpráva uvádí, že vodoprávní úřady nejsou dostatečně personálně odborně ani materiálně vybaveny k řízení likvidačních prací při rozsáhlých haváriích a vodní zákon nyní nestanovuje přesný postup řešení takových situací.

Zpráva také uvádí, že stávající právní úprava je málo efektivní v oblasti sankcí, protože výše pokut za způsobení havárií dostatečně neplní svou preventivní funkci. „Aby pokuta za přestupek naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele,“ uvádí. Došlo také k výraznému navýšení sankcí u právnických osob a podnikajících fyzických osob.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová