Je tu první letošní číslo časopisu Ochrana přírody. Obálka je trochu netradiční – zdobí ji detail hlavy bolena dravého. Právě dlouhodobému monitoringu reprodukce této ryby ve vodní nádrži Švihov na Želivce je totiž věnován jeden z hlavních článků čísla. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Bolen dravý zde vytvořil mimořádně silnou populaci evropského významu, zařazenou do soustavy Natura 2000. Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR zkoumal, jaké faktory ji ovlivňují. Výzkumníci se zaměřili především na důsledky provozu vodního slalomového kanálu pod nádrží Trnávka, predaci jiker i celkový stav vodního toku.

Úvod patří aktuálně projednávané rozsáhlé novele stavebního zákona. Komentuje ji předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Berenika Peštová. Tématu se v rozhovoru věnuje i Petr Macinka, který byl v době přípravy tohoto čísla časopisu ministrem životního prostředí.

Článek Michala Vávry se věnuje obnově labišťat ve středním a východním Polabí. Ta jsou posledními útočišti řady druhů rostlin a živočichů a s kanalizací řeky dochází i k jejich degradaci. Státní podnik Povodí Labe se je postupně revitalizuje a obnovuje.

Výzkum zaměřený na efektivitu odpuzovačů, které by měly bránit kolizím vozidel se živočichy, popisuje článek s názvem: „Když odpuzovače neodpuzují – slepá silnice ochrany přírody?“  Výsledky testování nepotvrdily smysluplnost jejich používání. Článek konstatuje, že v průběhu testování bylo během 171 týdnů na úsecích o celkové délce pouhých 18,6 km (srov. celková délka silniční a dálniční sítě v ČR je 59 600 km) zaznamenáno 898 jedinců dvanácti druhů savců usmrcených na komunikaci. Tato čísla přitom představují na sledovaných úsecích jen nepatrný zlomek všech obětí silniční mortality. Dokud nebudou odpuzovače podloženy odborně ověřenými výsledky o jejich účinnosti, nelze je považovat za efektivní nástroj ochrany živočichů.

Hned trojici autorů (Pavel Pešout, Francesco Kinský dal Borgo, Petr Marada) má článek zaměřený na dobrovolné nástroje v péči o přírodu. I v České republice přibývá osvícených vlastníků pozemků, firem a spolků, kteří cítí odpovědnost za stav přírody a aktivně podporují biodiverzitu. Zvyšuje se také počet cíleně vytvářených „soukromých rezervací“. V souvislosti s plněním cílů evropského nařízení o obnově přírody se stává stále aktuálnější tyto snahy ze strany státu více podporovat a počítat s nimi.
Pavel Pešout v dalším textu popisuje roli, jakou by měly mít významné krajinné prvky v aktuálně připravovaném národním plánu obnovy přírody. Ten se totiž zaměřuje zejména na krajinu mimo chráněná území a jsou to právě krajinné prvky, které by měly být jedním z významných stavebních kamenů obnovy přírody.

Dva texty se věnují pobytu v přírodě. Lenka Hlaváčová porovnává přístup k regulaci veřejného táboření v několika evropských zemích (Slovensko, Německo a Dánsko), jejichž právní systémy vycházejí z podobné kontinentální tradice jako u nás. Jiří Hušek pak představuje výstupy expertní skupiny k problematice trampingu v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

V rubrice Mezinárodní ochrana přírody Jan Plesník shrnuje, jak vidí UNEP stav a vývoj životního prostředí ve světě. A s Janem Zajíčkem můžete navštívit dvě zajímavé jeskyně východního Rumunska.

No a v neposlední řadě se dočtete, že letošek je Rokem chráněných krajinných oblastí pod záštitou České komise pro UNESCO.  Bude upozorňovat na jejich význam pro přírodu a pro obyvatele, místní podnikatele i návštěvníky. Šest z nich letos slaví kulaté výročí – sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko – Máchův kraj a Pálava.  A hned v příštím čísle se dozvíte, jakých bylo 10 let CHKO Brdy.

Zdroj AOPK, foto:wikimedia commons, Reaperman – Vlastní dílo