Obyvatelé obce Nové Heřminovy na Bruntálsku dnes po 17 letech znovu v referendu rozhodují o stavbě protipovodňové přehrady, která má zatopit část území obce. Zájem o hlasování byl dnes dopoledne velký. Současná starostka Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce) věří, že dnešní rozhodnutí bude ve prospěch přehrady. Hermanová to řekla ČTK. Původní referendum se ve stejné věci konalo v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu.

V referendu občané odpovídají na to, zda souhlasí se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady. „Věřím, že nové referendum znamená pro obec nový začátek,“ řekla starostka. Očekává, že účast v referendu bude spíš větší. „Lidé mají zájem znovu se k přehradě vyjádřit,“ uvedla.

Před 17 lety byla atmosféra v obci velmi napjatá. Proti sobě stály zábory podporující či odmítající přehradu. Dnes je uvolněnější, napětí cítit není. „Snad se dožiju se toho, že si tam půjdu zachytat ryby,“ žertoval při příchodu do hlasovací místnosti jeden z místních seniorů.

Od otevření hlasovací místnosti do ní dopoledne dorazilo podle odhadů na šest desítek obyvatel. V obci může hlasovat 281 lidí. Aby bylo referendum platné, musí přijít 35 procent z nich k urně a 25 procent obyvatel se musí vyslovit pro jednu z odpovědí. V případě Nových Heřminov to znamená minimálně 98 hlasujících a alespoň sedm desítek lidí, kteří zvolí stejnou odpověď.

Starostka dodala, že znění otázky konzultovalo vedení obce s ministerstvem vnitra. „Nedávalo smysl, aby byla stejná jako v roce 2008. Tehdy se například týkala i demolice budov. Většina z nich už stejně nestojí,“ uvedla.

Samotné referendum na existenci přehrady vliv nemá. O její stavbě před lety rozhodla vláda a stavět se bude i přes odpor obce či jejích obyvatel. Nyní je vedení Heřminov ale vázáno původním referendem, které zastupitele zavazuje dělat vše, co by zabránilo stavbě projektu. Pokud se lidé nyní vysloví pro přehradu, současné vedení bude moci vyjednávat například o kompenzačních opatřeních.

Jiří Pavelka v Nových Heřminovech žije od roku 1967. Zažil povodně loni i ty v roce 1997. Dnes hlasoval pro stavbu přehrady. Původní referendum označil za nešťastné. „Toho jsem se neúčastnil. Nechápal jsem otázku,“ řekl s tím že v roce 2013 se pokusil iniciovat nové referendum, ale neuspěl. Dnes je i podle něj v obci jiná nálada než při prvním referendu. „Dnes se tehdejší době smějeme. Myslím, že nyní to lidé vnímají opačně. Chápou nutnost přehrady,“ řekl.

František Hlobil bydlí v jesenické obci 21 let. Jeho dům stojí v místech, kam se voda nikdy nedostala. Se stavbou přehrady ale souhlasí i on. „Je to důležitá stavba hlavně pro větší města jako Krnov a Opava. Musí se postavit,“ řekl ČTK.

Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za více než desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Rozhodnuto by o ní mohlo být do konce dubna.

Zdroj: ČTK, vizualizace: Povodí Odry