Publikace na 264 stranách popisuje tři vodní nádrže v regionu. Jde o Brněnskou přehradu, Vranovskou přehradu a vodní nádrž Nové Mlýny. První dvě přehrady byly vybudovány za první republiky a zatopily obce Bítov a Kníničky. Na dně novomlýnských nádrží stála vesnice Mušov, ze které zbyl jen kostelík.

Autoři se zaměřili na hospodaření s vodou, historii i přírodu. Zkoumali například to, jaký vliv mělo zatopení míst na přírodu a krajinu. „Studovaná území a vodní toky měly před zaplavením zcela jiný přírodní ráz, došlo k zániku mnoha původních vodních biotopů, změnilo se zastoupení živočichů a rostlin,“ uvedla jedna z autorek Hana Mlejnková.

Některé druhy živočichů byly podle ní výstavbou nádrží zcela odsunuty, na jiné nemělo zatopení území žádný vliv a našly se i druhy, které území osídlily až po výstavbě nádrží. „Velmi obdobným způsobem reagovala i společenstva vodních a bažinných rostlin,“ uvedla Mlejnková.

Jako první byla vybudována Vranovská přehrada. O vodním díle se sice uvažovalo už za Rakousko-Uherska, přehrada byla ale naplněna po korunu hráze až v dubnu 1935. Mezitím se většina rodin přestěhovala do nového Bítova vybudovaného na místě bývalého vrchnostenského dvora Vranče. „Zkáza staré obce dovršena dne 1. června 1933, kdy materiál z opuštěných objektů prodán ve veřejné dražbě. Nastalo pustošení a ničení, jakému nebylo ani ve válce rovno,“ napsal tehdy místní kronikář. Většina obyvatel Bítova ale nakonec byla spokojená, protože nová obec byla moderní a elektrifikovaná, což nebylo běžné. Místní se také konečně vyhnuli záplavám, které periodicky Bítov pustošily. Poslední povodeň přišla v roce 1926 a zkazila roční úrodu na ploše 20.000 hektarů.

Všechny tři zmiňované nádrže na jihu Moravy spravuje nyní Povodí Moravy. Kromě nich jsou v regionu ještě vodní díla ve Znojmě, Jevišovicích, Výrovicích, Opatovicích Letovicích a Boskovicích. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře se žádné nové nádrže nepřipravují, ani se o nich neuvažuje.

Zdroj: ČTK, Brněnská přehrada, foto: PMO

Sdílet