Ministerstvo dopravy (MD) nemělo pro podporu rekreační plavby účinný systém řízení investic a schvalovalo nedostatečně připravené projekty. Ty pak nabíraly zpoždění a často se s nimi pojilo velké množství změn, což zvyšovalo náklady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil podporu rekreační plavby v letech 2014 až 2021 na vzorku 13 projektů v hodnotě více než 5,1 miliardy korun. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že má ve svých resortních předpisech jasně nastavená pravidla a postupy pro projektovou přípravu. Kontrolní úřad se vedle ministerstva, které má řídit investice do rekreační plavby a které schvalovalo projekty k podpoře, zaměřil také na Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) a státní podnik Povodí Vltavy, které odpovídaly za konkrétní projekty.

Kontroloři také uvedli, že ministerstvo při rozdělování peněz nepostupovalo podle schváleného harmonogramu, který počítal s přidělováním peněz nejdůležitějším projektům s největšími přínosy. Ministerstvo předpokládá, že pokud jde o koncepční uchopení projektů rekreační plavby, bude problematika zpřesněna v připravovaném dokumentu „Dopravní sektorová strategie, 3. fáze“, kde se budou jmenovitě řešit pouze projekty velkého rozsahu, zatímco projekty menšího investičního rozsahu se budou řešit v rámci finančních balíčků. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Příkladem nedostatečně připraveného projektu schváleného ministerstvem dopravy bylo podle NKÚ dokončení vltavské vodní cesty mezi Hněvkovicemi a Týnem nad Vltavou. „ŘVC projekt připravilo podle nepřesných podkladů s očekávanými náklady 294 milionů korun. Stavba měla být dokončena v roce 2014, ale i kvůli velkému množství změn během výstavby dokončilo ŘVC projekt až v roce 2017. To vedlo i k tomu, že se snížil podíl evropských dotací na financování projektu z 85 procent na 45 procent,“ uvedl NKÚ. Podle něj přínosy tohoto projektu jsou navíc sníženy tím, že MD projekty schvaluje jednotlivě, ne v rámci ucelených dopravních řešení. V tomto případě se na omezených přínosech podepsala prodleva v řešení splavnosti Vltavy pod zdymadlem Kořensko a dosavadní nezahájení prací na zvýšení mostu v Týně nad Vltavou, dodali kontroloři.

„Ředitelství vodních cest zásadně odmítá, že by přínosy projektů byly snižovány jejich jednotlivým schvalováním nebo že projekt splavnění Vltavy do Českých Budějovic má významně omezené efekty kvůli pozdější realizaci zmíněných dílčích úprav pod zdymadlem Kořensko nebo mostu v Týně nad Vltavou,“ reagoval zástupce ředitele a mluvčí ŘVC Jan Bukovský. Projekt podle něj dosahuje svých plánovaných přínosů, což dokládá i setrvalý nárůst objemu plavebního provozu, a nevyřešení podjezdné výšky v Týně nad Vltavou omezuje jen nízké procento lodí. „Souvislá splavnost je tak dnes zajištěna, i když NKÚ tvrdí opak,“ podotkl.

NKÚ také upozornil na možné porušení rozpočtové kázně za přibližně 86 milionů korun. Podle ŘVC se porušení zákona o veřejných zakázkách a porušení rozpočtové kázně v největším objemu 74 milionů korun týká zakázky z roku 2013, která byla uskutečněna za tehdejšího vedení organizace, které bylo krátce po zadání zakázky odvoláno. Další porušení zákona o veřejných zakázkách ve výši 11 milionů Kč se týká podezření, že byla omezena hospodářská soutěž samostatným zadáním tří zakázek oproti hlavní zakázce k plavební komoře Hněvkovice, ačkoliv všechny zakázky byly transparentně zveřejněny, byly na jiný předmět stavebních prací a mezi jejich zadáním uplynuly tři roky. „Ředitelství vodních cest ČR v tomto případě s interpretací zákona ze strany NKÚ zejména v otázce časové souvislosti zadaných zakázek, i s ohledem na existující judikaturu, nesouhlasí a své stanovisko bude obhajovat v rámci případného následného řízení příslušných orgánů,“ dodal Bukovský.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto