Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky sdělila ČTK mluvčí úřadu Olga Málková.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Ministerstvo ale popírá, že by dotace nepřinesly zlepšení.

NKÚ prověřoval poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Peníze přidělovalo MŽP z fondů Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí a ze státního rozpočtu v rámci dvou národních programů. „Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení,“ uvedla Málková. Česko přitom podle ní získalo druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody ze zemí EU.

Podle NKÚ například navzdory dotacím ubylo zemědělské půdy a klesla rozloha takzvané nefragmentované krajiny, tedy přírodních oblastí nerozdělených silnicemi, ploty či zástavbou. „Nepříznivá situace je také u vodních toků,“ doplnila mluvčí NKÚ. Úbytek orné půdy nebo stav toků podle ministerstva ale samy o sobě neukazují celkový stav ochrany přírody.

„Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá například větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z operačního programu Životní prostředí,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. V roce 2015 bylo podle ní přehlášeno a nově vyhlášeno 38 zvláště chráněných území. O účinnosti dotací svědčí podle mluvčí MŽP také návrat velkých šelem. Díky dotacím vznikly i tisíce vodních ploch, které zadržují vodu a poskytují domov vzácným živočichům, a peníze směřují také na péči o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidaci invazních druhů nebo vznik návštěvnických středisek a obnovu naučných stezek.

Ministerstvo podle kontrolorů ale nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze z dotací vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. „Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle,“ sdělila Málková.

Výsledky dotačních programů sice několikanásobně přesáhly hodnoty předpokládané MŽP, ale podle NKÚ jen proto, že ministerstvo očekávané výsledky podhodnotilo. Stanovilo si například jako cíl, že z operačního programu Životní prostředí podpoří 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2213. Na další programové období let 2014 až 2020 už ministerstvo podle kontrolorů nastavilo ukazatele lépe. „Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr při kontrole v roce 2014,“ doplnila mluvčí kontrolního úřadu.

MŽP podle Roubíčkové ale nemůže vyloučit negativní dopad řady faktorů na stav přírody, třeba rozvoje průmyslu a dopravy, ani vyhodnotit jejich vliv na cíle dotačních programů. „Z celkového stavu přírody a krajiny proto nelze dovozovat, zda ukazatele programů byly správně nastaveny a zda byl program úspěšný. Zároveň nejde většina investic v oblasti ochrany přírody prakticky měřit dopadem v době ukončení konkrétního projektu nebo několik měsíců poté. Například v případě rybích přechodů je exaktní číselné vyhodnocení pozitivních dopadů – počtu ryb migrujících rybím přechodem – prakticky nemožné,“ sdělila mluvčí ministerstva.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová