25. 8. 2019

15.8.2018 7.03, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony

Nevládní organizace vyzývají k lepšímu hospodaření s vodou

Rostoucí dopady projevů sucha generují rostoucí aktivitu nevládních organizací vyzývající politiky k řešení problému. Jednou z nich je „Rezoluce Spolku malorolníků, ochránců půdy a krajiny v ČR ve věci hospodaření s vodou na území České republiky:

S vodou je třeba zacházet hospodárně, s vědomím nutnosti zachování podmínek života na Zemi. Proto vyzýváme všechny dotčené úřady, orgány i organizace ke konstruktivním krokům, jež zajistí šetrné – ekologické hospodaření s vodou v souladu s potřebami přírody, krajiny a obyvatel této země. Prohlášení, výroky a pokyny jsou potřebné pro vytýčení směrů a cílů, ale nesmí se zneužívat jako populistické fráze za účelem zajištění osobního prospěchu.

S ohledem na skutečnost, že na území České republiky přitékají cca 3 % objemu vody, která se zde v průběhu roku nachází, ale naopak veškerá voda v tocích z území odtéká, je existenční nutností hospodařit se srážkovou vodou tak, aby docházelo k jejímu maximálnímu využití a také aby chemicky znečištěnou vodou a záplavami nebyly obtěžovány sousední státy. Výkyvy vody ve smyslu lokálních záplav a nedostatku vody v suchých obdobích lze pozitivně ovlivňovat. Ale jen tehdy, budou-li se budovat malá díla místního významu s minimálním negativním vlivem na dotčenou krajinu i životní prostředí a s maximální užitnou hodnotou, spočívající ve snížení či vyrovnání deficitu podpovrchových vod a zamezení vzniku lokálních záplav.

Tohoto cíle lze dosáhnout budováním hrází malého rozsahu na místních vodotečích, přítocích a horních tocích se stálým neměnným průtokem maximálně cca pětinásobku běžného průtoku vody, navíc s bezpečnostním přelivem hráze s retenční schopností pojmout až desetidenní trvalý déšť. Stejně tak významným je budování popsaných opatření v úžlabí terénních vln, kdy mimo dobu deště není patrná žádná vodoteč, ale v případě náhlého silného deště vzniká vodoteč, jejíž nebezpečnost se odvíjí z velikosti ploch se spádem do předmětného úžlabí a vydatnosti deště. V rámci individuálních činností vlastníků pozemků, týkajících se vytváření krajinných prvků, je třeba podpořit budování záchytných nádrží a mokřadů s průvodní výsadbou dřevin. Vylučování těchto ploch z dotací (SAPS) je přímým opakem toho, co potřebujeme. Uvedenými opatřeními aplikovanými na celé území státu lze postupně celoplošně vyrovnat deficit podpovrchových vod a zároveň minimalizovat riziko záplav na dolních tocích. Ukázalo se, že vazba tzv. greeningu, neboli finanční podpora ekologického chování velkovýrobců v zemědělství, nestačí.

Dále je třeba dát k dispozici orgánům místních samospráv nástroje pro zajištění nejen potřebného hospodaření se srážkovou vodou, ale i k ovlivnění formy hospodaření na zemědělské půdě, zejména co se týče technologií obdělávání půdy. Užití těžké mechanizace má za následek utužení půdy, kdy vsak je maximálně omezen, srážkové vody po utuženém povrchu stékají a v návaznosti dochází ke splavování humózní vrstvy, čímž dochází ke znehodnocování polností a zanášení toků. Oséváním velkých souvislých ploch i při malé svažitosti dochází na konci svahu ke splavování kultivovaných vrstev půdy, čemuž je třeba zamezit prokládáním osevních ploch odlišnými plodinami a hnojením organickou hmotou. Tím by byl zajištěn optimální vsak srážkových vod i doplnění deficitu organických látek v humózní vrstvě půdy.

Jedním z nejvážnějších současných pochybení při rostlinné produkci je pěstování např. kukuřice s maximálním užitím chemických složek za účelem spalování v energetické výrobě s opakovanou výsadbou na totožných polích bez zpětného dodání hmoty do půdy. Ať SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) koná v souladu s prohlašovanými pravidly greeningu a ne v přímém rozporu s nimi. Vytvářením takzvaných protipovodňových opatření megalomanskými stavbami se záborem úrodné půdy na dolním toku řek, tedy v rovině, dochází k nešetrnému zasahování do životního prostředí a krajiny, aniž by byl řešen problém v kontextu. Regulací říček i řek byla vytvořena síť kanálů pro odvodnění krajiny s fatálním dopadem na hlavní toky.

Podepsáni: Ing. Bc. Robert Koželský, LL.M., DBA Ing. Jana Vodrhánková, Ing. František Janda,  Zbyněk Hubínka, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

15.8.2018 7.03, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy, Významné zprávy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1