V ČR je v současné době nejméně 101 nebezpečných jezů. Tolik jich alespoň eviduje portál www.nebezpecnejezy.cz, na kterých si na detailních mapách mohou všichni zájemci ověřit, kde se tato místa nacházejí.

Podle Petra Ptáčka ze společnosti Vodácká škola záchrany v ČR ročně na jezech utone přes 20 lidí a další desítky jsou odvezeny ve vážném stavu do nemocnic. „Zatímco se ale v případě silničních bilboardů, díky kterým po nárazu autem umírá asi sedm lidí ročně, plánuje jejich úplné zrušení, u jezů nikdo prevenci neřeší,“ zdůrazňuje Ptáček.

Hlavní problém je podle něj v tom, že správcům vodních toků, což jsou v drtivé většině státní podniky Povodí, neukládá stavební zákon striktně bezpečnost jezů zajistit. Na jezech přitom neumírají jen vodáci, ale i lidé, kteří se snaží tonoucím občanům pomoci, jako jsou třeba hasiči. Řada jezů není ani jako nebezpečné označena.

Zajistit základní bezpečnost jezů přitom není podle Ptáčka žádnou velkou investicí. Jde v zásadě o to instalovat na nebezpečných jezech soubor prvků (kruhy, kramle atd.) sloužící jako pomoc pro ty, kteří do jezu spadnou nebo kteří se snaží lidem v ohrožení života pomoci. Celkové náklady na takové zabezpečení, které zahrnují měření a návrh bezpečnostních prvků, statiský posudek a vlastní instalaci prvků, by neměly přesáhnout 200 000 korun na jeden jez.

Vodácký sport a byznys s ním spojený podle statistik vodáků ročně generuje zhruba 1,4 miliardy korun, z této částky se ale na zabezpečení jezů vrací jen zlomek. Na vodu přitom v ČR ročně jezdí asi 700 000 lidí.

Vodáckou problematiku včetně aktualizovaných údajů o sjízdnosti řek a vodních toků lze sledovat on-line na stránkách www.raft.cz. Z ní se lze také dostat na stránky věnující se nebezpečným jezům a aktivitám, jejichž cílem je bezpečnost jezů zvýšit.

Petr Havel