V letošním roce jsou přítoky do nádrží ve správě Povodí Vltavy extrémně nízké. Vzhledem k hydrologickému suchu, které na našem území panuje již od loňského roku, plní tyto nádrže svoji hlavní funkci, a tou je nadlepšování průtoků na dolních úsecích vodních toků pod nádržemi.

Během února a března se voda v nádržích Vltavské kaskády akumulovala a naplněnost VD Orlík byla 94 procent. Od 10. dubna odtéká z VD Vrané minimální stanovený odtok dle manipulačního řádu o velikosti 40 m³/s. Protože jsou přítoky po celou tuto dobu výrazně nižší než odtoky, nádrže se pozvolna prázdní a jejich hladina klesá. Celkově bylo nadlepšeno z nádrží v povodí Vltavy vodou o objemu téměř 314 milionů m³, z toho byl dolní tok Vltavy a Labe nadlepšen díky Vltavské kaskádě k dnešnímu dni o 216 milionů m³ vody.

Vltavská kaskáda, která se skládá z nádrží: Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané, představuje největší soustavu vodních děl v Česku a klíčový nástroj pro řízení průtoků na Vltavě a zčásti i Labe. Bez nadlepšování vodou z nádrží Orlík a Slapy by se průtok Vltavy v Praze za současných hydrologických podmínek pohyboval pouze kolem 10-15 m³/s, tedy hluboko pod hodnotou potřebnou pro ředění vyčištěných odpadních vod, vodárenské odběry a vodní a na vodu vázaný ekosystém. Nízké přítoky v celém povodí Vltavy však způsobují výrazný pokles hladiny nádrže Orlík a naznačují blížící se snižování hladiny VD Slapy, které, pokud nezačne vydatně pršet, nastane vůbec poprvé v historii existence této nádrže.

„Příznivější stav je pouze v úsecích vodních toků, které jsou nadlepšeny právě vodou z nádrží. Na mnoha profilech pozorovaných vodních toků jsou bohužel zaznamenávány průtoky na úrovni minimálních historických hodnot pro toto období za celou dobu pozorování, případně na velmi nízkých hodnotách charakterizujících hydrologické sucho“ říká generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala a dodává, že „i přes nepříznivou hydrologickou situaci zůstávají zásoby povrchových vod ve významných vodních nádržích  v podstatě příznivé pro plnění jejich  účelů, včetně zajištění množství vody pro chlazení JE Temelín.“

Naplněnost vodárenských nádrží v povodí Vltavy je 70 až 90 procent zásobního prostoru a nejsou evidovány problémy s kvalitou vody z hlediska její úpravy na vodu pitnou. „Všechny vodárenské nádrže, které máme ve správě: Římov, Karhov, Švihov, Lučina, Nýrsko, Žlutice, Klíčava, Láz, Pilská a Obecnice, zabezpečují povrchovou vodu pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, které není nepříznivou hydrologickou situací ohroženo,“ sdělil Tomáš Kendík, ředitel sekce správy povodí.

Významná vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce, která zásobuje pitnou vodou více než 1,5 milionu obyvatel Prahy, části středních Čech, Kraje Vysočina i Jihočeského kraje je naplněna na 83 procent svého zásobního prostoru. Vodárenská nádrž Římov je na 65 procentech a Nýrsko na 77 procentech svého zásobního prostoru.

Zásobní prostor Vltavské kaskády (Orlík + Slapy) dosahuje přibližně 52 procent zásoby vody. Pro další zajišťování nadlepšování průtoku dolní Vltavy a Labe z VD Vrané je to dostatečné množství. Hladina nádrže Orlík je k dnešnímu dni přibližně 2,2 metry nad rozhodnou úrovní pro snižování hladiny nádrže Slapy.

Jestliže se hydrologická situace v nadcházejících dnech výrazně změní, a přítok do Vltavské kaskády bude vyšší, než je stanovený minimální odtok, voda by byla v nádržích opět akumulována a dotace průtoku ze slapské přehrady by nenastala.

Informace o aktuální situaci a dalších postupech budeme zveřejňovat na webu státního podniku Povodí Vltavy a na sociálních sítích.

Povodí Vltavy, ilustrační foto (vodní nádrž Švihov): Naše voda