Na zalévání sadového okruhu v centru města spotřebuje Plzeň v současných vedrech zhruba o 30 procent vody více než v běžném období. Rozlehlý parkový komplex, který vyžaduje nejintenzivnější péči ve městě, se musí letos nadstandardně zavlažovat už od května.

Závlahový systém má ale své limity například v kapacitě čerpací stanice i v celkově odebraném množství vody z řeky, řekla dnes ČTK arboristka Kamila Kindlová, vedoucí oddělení péče o dřeviny Správy veřejného statku města Plzně. „Odpar z půdy a rostlin je stále vyšší, a tak zůstává provlhčený půdní horizont díky závlahám maximálně do tří až čtyř centimetrů. Ale do hloubky zhruba 40 centimetrů je půda proschlá až na prach,“ uvedla.

V Borském parku, největší parkové ploše města, je podle Kindlové vrt jen omezeným zdrojem vody pro závlahy. „A podloží pro vegetaci je tam spíše nepříznivé, a tak se i letos situace vegetačního krytu v centrální ploše parku postupně zhoršuje,“ řekla.

Situaci s narůstajícím suchem, negativně působícím na vegetaci ve městě, by podle Kindlové mohly pomoci vyřešit velké podzemní akumulační nádrže na dešťovou vodu zachycovanou při přívalových srážkách. „Tím by se významně omezilo opakované proplachování odlehčovacích stok kanalizace do řek, řeky by byly čistější a zeleň by měla vodu,“ dodala.

Závlahy stromů provádí město dávkou vody 50 až 70 litrů na strom do závlahové mísy kolem kmenu, nebo do sondy, tedy trubek kolem kořenového balu. „Tato dávka vody postupně proteče do hlubších vrstev půdy a donutí strom kořenit hlouběji, protože kořeny jdou za vodou,“ řekla arboristka. Tím jsou stromy postupně odolnější proti výkyvům půdní vlhkosti na povrchu.

Zálivky u mladých stromů zajišťuje město v rámci takzvané následné péče na tři až pět let, péče je součástí objednávky na výsadbu stromů. „Zadává se zejména dostatečný počet zálivek na rok s tím, že největší četnost zalití je v létě,“ řekla Kindlová. U mladých stromů, u nichž skončila následná péče, jsou podle potřeby objednávány i zálivky navíc.

Vaky ke stromům využívá Plzeň v tropických teplotách jen velmi omezeně. „Tím, že z něj voda postupně odkapává, stačí provlhčit pouze vrchní vrstvu půdy, a i tato vlhkost se záhy odpařuje. Voda ve vaku se v horkých dnech ohřívá až na 60 stupňů Celsia, což není žádoucí,“ uvedla arboristka. Vinou toho, že se z vaků dostává pouze málo vody jen na horní vrstvu půdy, mohou být povrchově prokořeněné stromy po odstranění vaku náchylné k poškození už při mírném suchu a také nestabilní vůči vývratu.

Travnaté plochy nejsou, kromě nejvýznamnějších míst ve městě, zalévány vůbec. Takové množství vody nemáme, dodala Kindlová.

ČTK, ilustrační foto archiv Naše voda