Připomíná to pohádku. Vykvete po západu slunce, svou krásu předvádí jen v noci a s přicházejícím dnem zase odkvétá. Takto své květy „tají“ jedna z největších leknínovitých rostlin na světě, původem z Jižní Ameriky, Victoria cruziana.

Doba a čas však není jediným mystériem jejího květenství, dalším je to, že může změnit barvu. Stává se totiž, že se rozvine ještě následující noc, to ovšem změní její bílý a krásně vonící květ o průměru až 20 centimetrů barvu z bílé na temně růžovou.

Také letos se Sbírkové skleníky na výstavišti Flora Olomouc dočkaly tohoto malého zázraku. Kvůli chladnému jaru sice se zpožděním, zato ale opakovaně. „Většinou při dobrém počasí vykvete již v červnu, letos jsme se kvůli nedostatku slunce dočkali květů až v srpnu,“ potvrdil inženýr Zdeněk Šup, vedoucí oddělení sbírkových skleníků Výstaviště Flora Olomouc s tím, že do konce září lze ještě očekávat další květy. Vysvětlil dále, že rostlina může mít během roku až 20 květů. Jednotlivé květy vykvétají s odstupem 5 – 7 dnů. Letos se první květ objevil v noci ze 14. na 15. srpna a druhý vykvetl v noci z 19. na 20. srpna. Zahradníci je vždy přikrývají s nadějí, že je tak uchovají i pro návštěvníky, kteří zavítají do pavilonu zrána. Ne vždy se to však podaří. Rostlina je v přírodě trvalkou, avšak ve skleníku ji množí. Nová rostlina se získává ze semen té loňské.

Nejen květ této rostliny je zajímavý, za pozornost stojí také listy. Jsou kulatého tvaru a dosahují šířky až dva metry. Ze spodní strany mají žebrování, plné vzduchových bublinek, což jim umožňuje udržet se na hladině. Ve své domovině jsou silné natolik, že dokáží unést i člověka. Známějším druhem rodu Victoria je však Victoria regia (viktoria královská) kterou objevil  v roce 1801 český botanik Tadeáš Haenke na  přítoku Amazonky, řece Mamoré. Victoria cruziana (viktoria cruzianova) je však pěstována častěji.

Naše voda – Magdalena Machová, foto: Ing. Kalousová