Soustavy vodních ploch vzniklé při rekultivacích po těžbě uhlí zvyšují biodiverzitu krajiny. Píše o tom partnerský portál vodárenství.cz s tím, že jedním z příkladů je odval bývalého dolu Tuchlovice.

Člověka neznalého minulosti černouhelného hornictví v naší zemi překvapí při cestě po stále nedokončené dálnici D6 mezi Prahou a Karlovými Vary kousek za Kladnem mohutný a evidentně rukou člověk vybudovaný masiv čnící jako dominanta do poměrně rovinaté krajiny. Jde o odval bývalého černouhelného Dolu Tuchlovice poblíž stejnojmenné obce. Ten nesl původně jméno Jaroslav, v roce 1946 byl přejmenován podle tehdejšího ministra vnitra Václava Noska na důl Nosek. Těžba byla zahájena v roce 1952 a v roce 1965 dosáhla úrovně téměř jednoho milionu tun uhlí.

Odval prošel po ukončení těžby dolu v roce 2002 a jeho likvidaci komplexní rekultivací. Ta byla realizována v letech 2007 až 2014 (veškeré informace najdete zde). Její součástí jsou i uměle vytvořená jezírka v tělese odvalu i jeho vrcholové části. Mělké tůně byly vybudované při rekultivaci dle požadavků orgánů ochrany přírody jako vhodné biotopy pro obojživelníky. Návštěvník místa může skutečně pozorovat bujný rostlinný i živočišný život v jednotlivých vodních plochách. Soustava mělkých vodních ploch byla vytvořena na temeni odvalu a všech etážích.

Vrcholová partie odvalu je oblíbeným cílem pro cyklisty (vede sem cyklostezka), ale i pěší turisty. Otevírá se zde při dobré viditelnosti krásný výhled na Křivoklátsko, ale i České středohoří a Krušné hory na straně druhé. Pozorování života, který se odehrává pod vodní hladinou a v její blízkosti, je dobrým příkladem efektivně provedeného rekultivačního projektu. V naší zemi je ještě mnoho lokalit (například v Moravskoslezském a Ústeckém kraji), které na podobné projekty, jež umožní návrat krajiny po ukončení lidské činnosti zpět přírodě, čekají.

Zdroj a foto: www.vodarenstvi.cz, foto Marek Síbrt