Jihomoravské Přibice jsou patrně nejsušší obcí v Česku, už čtyři roky tu pořádně nezapršelo. Poukazuje na to jihomoravská mutace deníku Mladá fronta DNES s tím, že letos v obci vyschly i ty nejhlubší studny a obec přišla také o poslední ze tří rybníků.

„Poslední čtyři roky tady prakticky neprší. Když už přijde déšť, naprší maximálně tři milimetry a voda se vůbec nedostane do půdy,“ říká starosta obce Miroslav Effenberger (Za rozvoj Přibic). I on musel ve studni kopat do hloubky. Už potřetí. Hladina tu za poslední roky klesla až o šest metrů. Vodu přitom potřebuje každý, kdo si vysadil byť jen sazenici rajčat. V obci totiž platí přísný zákaz plýtvání pitnou vodou z vodovodní sítě, jedině tu ze studní tak lidé mohou používat k zavlažování. O napouštění bazénu se tady vůbec nemluví. To je dnes v Přibicích naprostý luxus. Lidé se snaží schraňovat vodu, jak se dá.„Snad každý má u domu nádobu na dešťovku a snaží se posbírat, co jde,“ říká přibický starosta. Pravdou však je, že není téměř co. Přibičtí mají za sebou už i půlrok, v němž napršelo pouhých padesát milimetrů vody. Přitom podle Českého hydrometeorologického ústavu jen červencový průměr na jižní Moravě byl 77,2 milimetru.

To, že je situace se spodní vodou tristní, potvrzuje i hydroložka Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová. „V soutokové oblasti Moravy a Dyje a v povodích Dyje a Jihlavy máme silně podnormální hladiny podzemních vod,“ říká. Na zlepšení to přitom příliš nevypadá. „Retenční schopnost půdy je v poslední době hodně narušená. Uvádí se, že je dokonce poloviční, než bývala dřív. Zemědělská půda dokázala pojmout asi devět miliard metrů krychlových, a teď je to jen pět,“ uvedla Soukalová. Současný ráz počasí navíc vsakování příliš nenahrává. „Když přijde prudký déšť, vsákne se minimum vody. Pak se vytvoří škraloup a voda začne odtékat. „Aby se alespoň trochu doplnila hladina podzemních vod, chtělo by to mírný déšť, který by trval alespoň deset dní. Ale současný ráz počasí, kdy jsou vedra a pak přijde bouřka, podzemní vodě nepomůže,“ poznamenala.

Když se starosta Přibic dívá na mapy sucha, zoufá si. I když všude v okolí napršelo, u Přibic je na mapě stále červená barva značící sucho. Meteorologové potvrzují, že Přibice jsou v takzvaném srážkovém stínu. A že se tu setkává více negativních vlivů. „Jsou to také lomy a pískovny, které máme ze všech stran. V létě se takový lom rozpálí i na osmdesát stupňů, teplý vzduch stoupá nahoru a odřízne dešťový mrak, ať jde odkudkoliv. A situaci nepomáhají ani solární elektrárny, které mají podobný efekt,“ domnívá se starosta Effenberger. Pomohla by snad jen výsadba zeleně. „Pokud tu nebudou lesy, uschneme tu. Ale bojím se, že les už se u nás vysadit nedá. Nedokážu si představit, jak by se výsadba musela zalévat,“ poznamenal.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Morava, (redakčně mírně kráceno) ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

30.8.2017 7.52, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy