Při sanaci kontaminovaných zemin je jejich ukládání do takzvané kazety v kombinaci s technologií stabilizace nejvhodnějším řešením. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tak reagovalo na výzvu města Ostrava, které nesouhlasí s tímto způsobem sanace zemin po bývalé chemičce Ostramo.

Podle náměstkyně ostravského primátora Kateřiny Šebestové není jasné, co by ukládání kontaminovaných zemin do takzvané kazety znamenalo pro příští generace. Město chce, aby byla využita jiná technologie. „Co se týká dekontaminace zemin a navážek, musíme zdůraznit, že z odborného pohledu je ekokontejnment v kombinaci s technologií stabilizace nejvhodnějším řešením. Zajistí využití území v daleko kratší době, než kdyby se postupně odvážely z lokality stovky tisíc tun zeminy, pro kterou v ČR neexistuje koncové zařízení s dostatečnou kapacitou pro odstranění nebo dekontaminaci,“ napsala ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Takové řešení by znamenalo další průtahy v řešení problému, dodala. Po skončení těžby kalů je podle ní v plánu rozsáhlý průzkum podloží, který bude doplněn analýzou rizik a na základě přání ostravského magistrátu i novou studií proveditelnosti.

V lokalitě pokračují práce na odtěžování, úpravě a stabilizaci kalů, které by měly být dokončeny v prosinci 2020. Laguny byly desítky let jednou z největších ekologických zátěží v zemi. Odtěžování kalů po letech problémů skončilo loni v prosinci. Tehdy firma AVE CZ dokončila odtěžení více než 90 000 tun takzvaných nadbilančních kalů, na něž se přišlo až při sanaci. Už dříve bylo vytěženo 200 000 tun. V Ostravě zůstává asi 70 000 tun upravených kalů, které nepáchnou ani nezatěžují okolí. Z lagun zbývá odtěžit takzvanou hlinku, tedy zeminu kontaminovanou ropnými látkami.

ČTK, ilustrační foto (laguny) AVE