Pokud by vstoupily v platnost pozměňovací návrhy Senátu ČR k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, znamenalo by to snížení ochrany půdy v ČR. Uvedl to dnes Vladimír Mana, náměstek pro řízení sekce státní správy Ministerstva životního prostředí.

„Senátoři měli minulý týden při projednávání novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu příležitost přidat se k široké shodě dvou ministerstev a poslanecké sněmovny a snížit již od letošního května občanům poplatky za odnímání zemědělské půdy v případě individuální výstavby rodinných domů. Bohužel ji nevyužili a doplnili poslaneckou novelu o několik dalších změn, kterými se opakovaně snaží oslabit ochranu zemědělské půdy v ČR,“ konstatoval Mana. Novela se tak vrací k novému projednání v poslanecké sněmovně.

„Pokud by senátorské pozměňovací návrhy vstoupily v platnost, byly by ekonomicky zvýhodněny všechny záměry zabírající zemědělskou půdu ve volné krajině, které by starosta obce či města označil za veřejně prospěšnou stavbu a zastupitelstvo obce by mu to v územním plánu schválilo. Podobně, jako jsme měli před pár lety boom budování fotovoltaických elektráren na polích a loukách, tak by nás zřejmě čekal boom budování veřejně prospěšných staveb typu golfových hřišť, komerčních sportovních a rekreační areálů atd. A ostatně, proč by vlastně i fotovoltaická elektrárna nemohla být označena za veřejně prospěšnou stavbu,“ ptá se náměstek.

Poslanci teď podle Many budou muset senátorskou tvořivost posoudit a budou muset zvážit, zda chtějí, aby se Česká republika stala během několika let zemí s největším počtem „veřejně prospěšných staveb“ na hlavu ve volné krajině. „Stavebníci rodinných domů čekající na snížení odvodů za odnětí zemědělské půdy si však každopádně budou muset kvůli senátorům ještě další dva měsíce počkat,“ informoval Mana.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová