Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nebude reflektovat rezoluci přijatou Mezinárodním svazem ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature – IUNC), která ČR vyzývá k nápravě péče o Národní park (NP) Šumava). Uvedla to dnes mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Podle IUCN může NP Šumava zůstat národním parkem mimo jiné za předpokladu, že se v něm zvýší plocha bezzásadového území alespoň na 30 procent. V současnosti jde přitom o zhruba 23 procent. K tomu dnes MŽP vydalo následující reakci:

„Bereme na vědomí doporučení světového kongresu IUCN, které se koná v těchto dnech na Havaji. Nicméně informace, které k nám z IUCN proudí, se poměrně zásadně liší. V květnu se totiž v ČR uskutečnilo zasedání Světové komise pro chráněná území, nejvyššího vědeckého orgánu IUCN pro chráněná území. Její předsedkyně Kathy MacKinnon na jednání s MŽP i ředitelem Národního parku Šumava Pavlem Hubeným jednoznačně podpořila dosavadní přístup MŽP a správy národního parku k ochraně přírody na Šumavě s tím, že odpovídá nárokům mezinárodní kategorie IUCN. O žádném dalším či okamžitém rozšiřování bezzásahového území či podmínkách nebyla s vědci z IUCN řeč. Jelikož jsou pro nás odborné informace rozhodně směrodatnější než „politické“ proklamace na Honolulu, MŽP nebude reflektovat přijatou rezoluci, kterých řídící orgány IUCN přijaly v posledních dnech desítky najednou. V Poslanecké sněmovně čeká na hlasování ve 3. čtení novela zákona o ochraně přírody a krajiny a její znění, které počítá se zachováním současného rozsahu bezzásahových zón minimálně do roku 2035, dává přírodě možnost si s bezzásahovými plochami poradit sama. Pokud bude její vývoj příznivý, můžeme se za 15 let bavit o možném rozšíření bezzásahových zón. Ani politici ani neziskové organizace by neměli přikazovat přírodě, jak se má chovat,“ řekl dnes ráno ministr Brabec.

Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený k tomu dodává: „V současné době není možné jasně říci, jak bude vypadat bezzásahovost na území Národního parku Šumava po roce 2030. Aktuálně se totiž projednávají dva zásadní dokumenty, které vývoj na Šumavě ovlivní – plán péče a novela zákona o ochraně přírody číslo 114. Na novelu bude navazovat projednávání nové zonace, která by měla po dobu patnácti let zachovávat současnou rozlohu bezzásahového území. Až teprve po této době se vyhodnotí probíhající přírodní procesy v nejcennějších územích a bude se rozhodovat, zdali rozšiřovat bezzásahové území a na jaké ploše.“

Naše voda, ilustrační foto naše voda – Nina Havlová (Plešné jezero NP Šumava)