Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo dokument do mezirezortního připomínkového řízení, a tím celý proces vstupuje do závěrečné etapy. „Česká republika zatím návrh Evropské komisi neodeslala, stejně jako mnoho jiných států, které to nestihly. Z naší strany to ovšem není liknavost, ale selský přístup zejména v souvislosti s pokračujícím vyjednáváním budoucího finančního rámce EU. Pokud bychom měli zvládnout všechna navrhovaná opatření v tak krátkém časovém sledu, náklady by dosáhly mezi 9 až 15 miliardami korun ročně. Což je částka, která významně překračuje rozpočtové možnosti Ministerstva životního prostředí. Zatím jsme připravili plán jednotlivých opatření podle jejich naléhavosti, přínosu, nákladové efektivnosti a dostupnosti financování. Přednost budou mít opatření s nejširšími přínosy pro vodu a krajinu, dále pak nezbytná opatření pro splnění závazků do roku 2030. Předpokládáme, že návrh odešleme Evropské komisi do konce října, před finálním schválením plánu v příštím roce se s ní ale musíme domluvit, jak budou náklady hrazeny a jaká částka bude na Národní plán na obnovu přírody vynaložena,“ říká ministr životního prostředí Igor Červený.

Národní plán na obnovu přírody je strategický dokument, který se zaměřuje na zlepšení v šesti stanovených oblastech – zemědělské krajině, lesních ekosystémech a na vodních tocích, včetně jejich propojení s okolní krajinou. Samostatným blokem jsou města a obce, zejména rozvoj jejich sídelní zeleně. Zásadním tématem je obnova a péče o přírodní stanoviště a na ně navázané druhy živočichů a rostlin, a také obnova populací opylovačů. Navržená konkrétní opatření rámují průřezová témata, zejména zajištění metodické podpory, identifikaci případných změn legislativy, osvětu a vzdělávání nebo nezbytný výzkum a monitoring.

Národní plán napříč všemi řešenými oblastmi podporuje zadržování vody v krajině a zmírňování dopadů sucha. To zahrnuje opatření na zlepšení vodního režimu zemědělské krajiny a lesů, posílení zeleně a dalších prvků přispívajících k ochlazení sídel, zlepšování stavu vodních toků, schopnosti krajiny zadržovat vodu a také obnovu mokřadů.

Po vypořádání meziresortního připomínkového řízení MŽP předloží návrh Národního plánu pro informaci vládě a zašle jej Evropské komisi. Ta bude mít šest měsíců na zhodnocení návrhu a následně Česká republika dalších zhruba šest měsíců na zohlednění reakce Komise a případné zapracování připomínek. Finální verze dokumentu má tedy být k dispozici k začátku září roku 2027.

Český Národní plán na obnovu přírody vychází z evropského nařízení o obnově přírody, které vstoupilo v platnost v srpnu 2024. Nařízení stanovuje závazné cíle tak, aby bylo postupně dosaženo zlepšení stavu krajiny, biodiverzity a zvýšení odolnosti ekosystémů, například zachování přirozené úrodnosti půdy, opylování potřebného pro zemědělskou produkci, zajištění retence vody v krajině, zmírnění dopadů klimatických změn a samozřejmě zachování přírodního bohatství a rozmanitosti jako takových.

MŽP, ilustrační foto Naše voda