Ministerstvo životního prostředí (MŽP) překládá do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Předmětná tzv. havarijní novela je předkládána do připomínkového řízení opětovně poté, co byla na konci minulého volebního období předložena vládě – ta ji však z důvodu končícího volebního období již neschválila a materiál byl dne 5. listopadu 2021 stažen z jednání vlády.

Předkládaný návrh zákona reaguje na dosavadní zkušenosti z praxe ve vztahu k řešení havárií mimořádného rozsahu. Zatímco právní úprava kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na řešení tzv. běžných havárií menšího rozsahu se jeví jako vyhovující, pro řešení významných havárií, jež mají mimořádný rozsah, a které mohou způsobit mimořádně závažné zhoršení jakosti povrchových vod, je stávající úprava kompetencí jednotlivých orgánů podílejících se na jejich likvidaci nedostatečná a v případě havárií přesahujících území několika krajů rovněž nejasná. Nedostatečné určení kompetencí se rovněž projevilo v případě havárie na řece Bečvě, k níž došlo v září 2020 a při níž bylo zasaženo rozsáhlé území vodního toku Bečva a současně území několika obcí s rozšířenou působností jakož i území dvou krajů (Zlínského a Olomouckého kraje).

Cílem předloženého návrhu je zpřesnění kompetencí státních orgánů při řešení havárií mimořádného rozsahu v reakci na poznatky z praxe, aby bylo do budoucna možno takové situace efektivně řešit.  K zajištění uvedeného cíle návrh zákona mj. nově

definuje pojem havárie mimořádného rozsahu (§ 40 odst. 3),

svěřuje Hasičskému záchrannému sboru ČR řízení záchranných a likvidačních prací při havárii mimořádného rozsahu,

upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii,

rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování),

upřesňuje mechanizmus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje,

staví najisto příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu jednoho kraje,

znovuzavádí možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady,

v návaznosti na uvedené změny se upravují také sankční ustanovení.

Co se týče kompetence jednotlivých orgánů a institucí podílejících se na řešení havárií, úpravy příslušných ustanovení vodního zákona byly podrobně projednány a dohodnuty na platformě odborné pracovní skupiny zřízené Ministerstvem životního prostředí, které se dále účastnili zástupci Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Ministerstva zemědělství, Státního podniku Povodí Moravy, České inspekce životního prostředí a vodoprávních úřadů na úrovni Krajského úřadu (Zlínský kraj) a obce s rozšířenou působností (Valašské Meziříčí).

Předkládaná novela oproti verzi předložené v minulém volebním období zohledňuje rovněž výsledky připomínkového řízení, jež probíhalo ve dnech 1. dubna až 3. května 2021, legislativně technické připomínky uvedené ve stanovisku předsedkyně Legislativní rady vlády (čj. 879/21), jakož i některá doporučení kanceláře Ombudsmana ČR (zejm. upřesnění působnosti vodoprávního úřadu pro případy, kdy není známo místo vzniku havárie) a dalších relevantních subjektů.

Zdroj: Předkládací zpráva k novele zákona, ilustrační foto (Bečva) VÚV T.G.M.