Úspěšní příjemci dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj na projekty pořízení územních studií krajiny [1] mohou zároveň čerpat desetiprocentní dotaci z Národního programu Životní prostředí. Poukázala na to dnes mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková.

Územní studie pomohou zmapovat aktuální rizika v krajině, doporučí, jak zlepšit vodní režim v krajině, protipovodňovou ochranu, ale navrhnou například i vhodné řešení ochrany proti erozi. Tyto a další výstupy, které územní studie přinesou, navíc mohou obce použít pro snadnější zdůvodnění čerpání prostředků z veřejných rozpočtů.

Cílem zcela nové výzvy, kterou vyhlásilo MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR, je podpora zpracování územních studií krajiny, které obcím poslouží jako komplexní podklad pro plánovací a rozhodovací činnost v krajině. O dotaci mohou žádat obce s rozšířenou působností od 1. prosince 2016 až do konce roku 2019 nebo do vyčerpání vyhrazených 35 milionů korun.

„Podmínkou získání dotace je vydané rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory v dotačním programu v gesci MMR – konkrétně v prioritní ose tři programu IROP určené na územní studie krajiny. Ty jsou z hlediska péče o krajinu klíčové.  Nejenže umožní posoudit aktuální stav krajiny, její přírodní, produkční i kulturní potenciál, ale díky nim mohou obce také lépe navrhnout opatření, která povedou k ekologické stabilizaci krajiny. To byl také důvod, proč jsme se rozhodli nabídnout kofinancování projektů těm obcím, které již uspěly se svou žádostí o dotaci na tyto studie v programu IROP,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. Velkým přínosem je podle ministra zejména to, že studie řeší krajinu podrobně a ve všech souvislostech, a to i s ohledem na zelenou infrastrukturu, protipovodňovou ochranu, adaptační strategii EU a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti.

Obce s rozšířenou působností tak mohou díky podpoře z Národního programu Životní prostředí uhradit náklady na vypracování územní studie krajiny ze 100 %. Až 90% dotaci získají z Integrovaného regionálního operačního programu a státního rozpočtu a až 10 % mohou získat z Národního programu Životní prostředí. „Nevhodné zásahy do krajiny jsou také jedním ze současných aktuálních problémů, s nimiž se potýká životní prostředí. Obce nemají povinnost vypracovávat tyto územní studie. Doplněním dotace z Národního programu Životní prostředí k hlavní dotaci z operačního programu je chceme motivovat k jejich zpracování,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Územní studie krajiny musí být pořízena v souladu s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí z letošního února 2016 pod názvem – „Zadání územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností“. Podmínkou pro poskytnutí podpory je vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci specifického cíle 3.3. Integrovaného regionální operačního programu.

Odkaz na dokumenty k výzvě: https://www.sfzp.cz/sekce/859/k-vyzve-14-2016/.

Poznámky:

[1] Územní studie krajiny (ÚSK) se stane jedním ze základních podkladů pro plánovací a rozhodovací činnost zejména orgánů územního plánování, orgánů ochrany přírody, stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na rozhodování o krajině.

Tato studie bude také využita pro doplnění a upřesnění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. Zatímco potřeby rozvoje a ochrany zastavěného území včetně vymezování zastavitelných ploch jsou řešeny obvyklými postupy podle stavebního zákona (v gesci MMR) a jsou relativně dostatečně legislativně i metodicky ošetřeny a prakticky aplikovány, ve volné krajině, tj. v nezastavěném území, dosud nebyly možnosti uplatnění nástrojů územního plánování dostatečně využity. Více informací zde: https://www.mmr.cz/getmedia/8d4339ce-1625-4364-b0f6-923676b1f816/2016_II_23_Zadani_US_krajiny_ORP_2016-02-23.pdf?ext=.pdf.

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (revitalizace říčky Loděnice)