Ministerstvo zemědělství (MZe) v registru půdy LPIS zveřejnilo předpokládanou vrstvu erozního ohrožení, která vychází z nového Strategického plánu SZP 2023–2027. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje až 60 % cenné zemědělské půdy. Na těchto půdách bude nutné volit šetrnější metody hospodaření.

Nová vrstva erozního ohrožení začne platit pro pole s hlubokými nebo středně hlubokými půdami, ze kterých se vinou eroze splaví 9 tun ornice z jednoho hektaru za rok. Pokud se tato hodnota překročí, přeřadí se konkrétní pole do stupně erozní ohroženosti a zemědělec na něm bude muset dodržovat přísnější a šetrnější způsoby obhospodařování. Dosud to platilo pro 17 tun na hektar ročně. Pro mělké půdy budou nově platit 2 tuny na hektar/rok, namísto dosavadních 5 tun na hektar/rok. Změněné hodnoty už obsahuje i vyhláška o ochraně zemědělské půdy před erozí. Pro rok 2023 bude ještě používána dosavadní vrstva, a tedy i současná pravidla.

„Protierozní opatření musí mít prioritu, protože eroze odnáší to nejcennější, co zemědělci mají – půdu. Bez ní zemědělec nepřežije, je na ní závislý, stejně jako celá krajina. Jako bývalý starosta jsem viděl bahno splavené z polí, které během chvilky napáchalo mnoho škody. Jsem proto přesvědčen, že nová pravidla nám pomohou půdě navrátit její přirozenou schopnost zadržovat vodu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Nová opatření o ochraně půdy doplní už dříve přijaté změny, podle kterých od příštího roku nebudou moci zemědělci pěstovat monokulturu (tedy jednu plodinu) na ploše větší než 10 hektarů na silně erozně ohrožených polích. Budou muset pole rozčlenit ochrannými pásy, krajinnými prvky nebo prostřídáním více plodin. Od roku 2024 je plánováno další rozšíření erozně ohrožených ploch. Úroveň erozní ohroženosti a podíl výměry polí, na kterých bude platit, bude sladěna s parametry Protierozní vyhlášky.

„Dlouhé roky jsme podceňovali prevenci vodní a větrné eroze. Nemůžeme nadále přehlížet opakující se smývání půdy z polí. Systém dotačních podpor jsme proto v novém období společné zemědělské politiky nastavili tak, aby odměňoval ty zemědělce, kteří budou kromě zemědělské produkce zajišťovat vyšší míru veřejného zájmu a přidané hodnoty,“ uvedl ministr Nekula.

Od rozšíření chráněných ploch Ministerstvo zemědělství očekává účinnější prevenci před erozí. Logicky tím dojde k určitým omezením při hospodaření, nicméně ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy se připravují návrhy a možnosti, jaké vhodné postupy by měli zemědělci používat na erozně ohrožených pozemcích.

Ministerstvo zemědělství tak novými opatřeními pokračuje v politice uzdravování krajiny. Již od roku 2020 zavedlo povinnost pěstování jedné plodiny na erozně ohrožených půdních blocích v maximálně výměře 30 hektarů. Tato pravidla se dotkla přibližně 2 300 zemědělských podniků a 600 tisíc hektarů polí, což byla přibližně čtvrtina veškeré orné půdy v ČR. Od loňského roku toto opatření platí na veškeré zemědělské půdě v ČR, bez ohledu na míru jejího erozního ohrožení.

MZE, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová