28. 3. 2024

Mýty o vodě III: Kolik se z ceny za vodu odvádí státu?

Partnerský portál prumyslovaekologie.cz zveřejnil třetí část seriálu „Mýty o vodě“, tentokrát jako reakci na teze, podle nichž vytváří vodohospodářské společnosti „závratné zisky“. Ty však tvoří jen pár procent z celkové ceny vody a daleko větší podíl mají odvody státu.

Dnes blíže pohlédneme na to, co všechno tvoří cenu za vodné a stočné a především na to, co z toho je odváděno státu. Když si představíme cenu za vodu graficky jako pomyslný koláč, pak přibližně 41 až 42 % z něj odvádí státu ve formě přímých a nepřímých daní, odvodů či poplatků a to včetně daně z příjmu. Ostatní náklady, čili ty spojené s provozováním vodovodů a kanalizací, tvoří 53 procent. A zbytek, osm procent a po zdanění asi šest procent, zbývá na dosahovaný zisk vodárenských společností.

Z každé koruny vybrané na vodném a stočném putuje až 41 haléřů do státní poklady

Poplatků (tedy nepřímých daní) mají vodohospodáři víc než dost a jsou odváděny za podzemní vody, za odběry povrchových vod, za vypouštění vyčištěných vod z čistíren zpátky do řek nebo za zábory pozemků. Ty platí společnosti městům či obcím v okamžiku, kdy se rekonstruují vodovodní a kanalizační sítě a k tomu je nutné na chvíli rozkopat příslušné pozemky (místní silnice, ulice a chodníky). Je paradoxní, že za zábor se vybírá poplatek, neboť výstavba či rekonstrukce vodovodů a kanalizací je přeci ve veřejném zájmu obyvatel.

K tomu se ještě přidávají věcná břemena vůči státu, daň z nemovitostí, korporátní daně atd. A zmínit musíme i další odvody pro stát, které tvoří složku v ceně vody, jimiž jsou třeba i zdravotní a sociální pojištění z mezd.

Daňové zatížení? Jedno z nejvyšších v Evropě

Zastavit bychom se měli u daně z přidané hodnoty, neboť se jedná o často diskutované téma kvůli poměrně vysoké výši. DPH za vodné a stočné je v Česku na 15 procentech a odvádí se od roku 2014. Ovšem ještě do roku 2007 to bylo pouhých 5 %.

Že daňové zatížení je doopravdy značné, začne být zřetelnější ve chvíli, kdy jej porovnáme s ostatními zeměmi. V některých státech mají na vodné a stočné dokonce nulové DPH. Jedná se například o USA, Austrálii, Argentinu, Indonésii či Dominikánskou republiku. V rámci Evropy můžeme zmínit Maltu, Velkou Británii nebo Irsko.

V Evropské unii podléhá vodné a stočné většinou zdanění od jednoho do deseti procent, a přitom se to týká ekonomicky bohatších zemí. Ve Švýcarsku to jsou 2,5 %, v Lucembursku 3 procenta, ve Francii 5,5 %, v Belgii, Nizozemí i Portugalsku se odvádí 6 procent.

Přečtěte si také

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Vyvracíme mýty o vodě II.: Kdo a jak stanovuje cenu za vodu?

I sousedních státech jsou na tom lépe: v Německu 7 %, v Polsku 8 procent a v Rakousku 10 %. Když už jsme u těch sousedů, tak je zajímavé, že v Německu se zdaňuje pouze pitná voda, odpadní nikoliv a v rakouském Salcbursku, stejně jako v Itálii je surová voda zdarma, pokud je určena pro veřejné zásobování. Ovšem u nás musí vodárenské společnosti surovou vodu pro výrobu pitné vody nakupovat.

Ač máme pro vodné a stočné relativně vysoké DPH, najdou se země s ještě vyšším zdaněním v této kategorii služeb, není jich ovšem mnoho: Bulharsko, Estonsko a Slovensko mají DPH 20 procent, Rumunsko 24 %, Dánsko a Švédsko 25 % a vůbec nejvyšší DPH v celé EU je v Maďarsku, kde činí 27 procent.

Jen na samotném DPH si tak stát si ročně přijde na 5 miliard korun a to není málo. Pokud k DPH přičteme ještě daň z příjmu a nepřímé daně (poplatky za surovou povrchovou a podzemní vody, za vypouštění odpadních vod atd.) dostáváme se na 10 miliard korun, které si stát každým rokem přímo z cen pro vodné a stočné ukrajuje.

Pokud by se všechny tyto prostředky vracely zpátky do rozvoje vodního hospodářství, dávalo by to smysl. Vybrané poplatky jsou ovšem přerozdělovány mezi státní rozpočet, kraje a obce a s výjimkou účelového čerpání zdrojů z poplatků za odběr vod podzemních a povrchových nejsou přímo spojeny s využitím ve vodním hospodářství.

Zdroj: http://www.prumyslovaekologie.cz, ilustrační foto (centrální dispečink PVK) Naše voda – Nina Havlová

12.6.2018 16.42, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2