Snahy o obnovu mokřadů v krajině mohou narážet na některé z četných mýtů, které se těchto drobných vodních ploch týkají. Spolek Mokřady – ochrana a management i proto zpracoval komentář k těmto mýtům, jehož další část zveřejňujeme.

Mýtus: Posečenou travní hmotu je nutno z lokality vždy za každou cenu odvézt

Komentář: U pravidelně i nepravidelně sečených mokřadních luk se běžně odváží nebo pálí sklizená travní hmota, o kterou často nikdo nemá zájem. Domníváme se, že je škoda se bezcenné hmoty zbavovat a nevyužít jí pro poskytnutí nového životního prostoru některým organismům. Upřednostňujeme kupení travní hmoty na degradovaná místa. Tím poskytneme úkrytové možnosti vlhkomilným organismům nebo těm, kteří preferují rozkládající se organickou hmotu. Mimo to je nakládání a odvážení travní hmoty bez dalšího využití časově i finančné náročné.

Mýtus: Nově vybudované nádrže je nutné osázet rostlinami a vysadit zde živočichy

Komentář: Introdukce má za účel podpořit osídlení tůně. Až na výjimky se jedná o naprosto zbytečnou až škodlivou činnost, která vás stojí finanční a časové náklady. Vše je vhodné nechat na přírodních procesech. Vysazováním a  vypouštěním rostlin a živočichů zasahujeme do přirozených procesů osídlování nových biotopů. Navíc musíme tyto organismy někde vzít, čímž oslabujeme zdrojové populace nemluvě o skutečnosti, že s chráněnými organismy je zakázáno manipulovat. Transport organismy stresuje, nemusíme znát, v jakých minimálních počtech, jakým způsobem a v jakém sukcesním stádiu vývoje tůně je vhodné daný typ organismu introdukovat. Bez těchto znalostí může být úspěšnost introdukce nízká a vše může vést pouze k mrhání životy organismů.

Zdroj: mokrady.wbs.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

16.11.2015 5.39, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony