Kéž by byly ty letošní Vánoce jiné a dovedli bychom zauvažovat o jejich smyslu, třeba i se vzpomínkou na Karla Jaromíra Erbena a pokusili se potěšit se navzájem a potěšit i své zvířecí druhy…

Můžeme začít ohleduplností ke kaprovi, který už tradičně patří na český vánoční stůl. Ano, je to živý tvor, nicméně určený na slavnostní večeři, i když leckdo dá přednost lososovi či řízku. Losos či čuník se na rozdíl od kapra neprodávají na ulicích. A na to, aby tradiční prodej kaprů probíhal odpovídajícím způsobem, dohlížejí veterinární inspektoři krajských veterinárních správ a Městská veterinární správa v Praze.

Jak tedy tato činnost vypadá?  Prodejce do 7 dní před zahájením prodeje veterinářům ohlásí, kde a kdy bude ryby prodávat. Toto oznámení není zpoplatněno. Prodejce musí vždy mít doklad o tom, kde byly ryby posledně sádkovány. Samostatné prodejní místo musí být umístěno a vybaveno tak, aby zacházení s rybami odpovídalo zásadám ochrany zdraví zvířat a požadavkům na jejich pohodu a aby veškeré činnosti spojené s prodejem ryb byly prováděny v odpovídajících hygienických podmínkách. Samozřejmě v kádích musí být stále čerstvá protékající (okysličující) voda a nádrže nesmějí být přeplněny!

Jestliže prodejci ryby také zabíjejí, kuchají a porcují, popřípadě jinak upravují, musejí mít k dispozici dobře čistitelnou a dezinfikovatelnou pracovní desku, nože, paličku na omračování ryb a stěrky, dostatečný přívod pitné vody k omývání pracovního pultu, odvod odpadní vody do kanalizace a nepropustné, uzavíratelné a označené nádoby na pevné vedlejší živočišné produkty (vnitřnosti, žábry apod.).

Podmínky pro prodej i usmrcování ryb stanoví veterinární předpisy, zejména pak zákon na ochranu zvířat proti týrání. A právě to, jak jsou tato ustanovení plněna, každoročně v ulicích kontrolují inspektoři krajských veterinárních správ, popřípadě Městské veterinární správy v Praze. Lze potvrdit, že kultura prodeje ryb a i hygienická úroveň prodeje je rok od roku znatelně lepší.

Kapr musí být před usmrcením omráčen, a to tupým předmětem na temeno, tj. kousek nad očima, a poté musí okamžitě následovat vykrvení přetnutím žáber, popřípadě přetnutím míchy a cév těsně za hlavou. Že se nesmí kapr za živa odšupinovávat, vytlačovat mu jikry anebo mlíčí, ohrožovat oči, či brát ho za skřele, to je snad již zbytečné dodávat.

Prodejce i ten, kdo ryby usmrcuje na přání zákazníka, tj. osoba, která ryby usmrcuje, kuchá nebo porcuje, musí mít zdravotní průkaz, ochranné pomůcky (omyvatelnou zástěru, gumové holínky a gumové rukavice), patřičné vybavení prodejního místa.

Zacházet se živou rybou zase není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát, proto je dobré i její poslední chvíle života svěřit do ruky odborníkům – kapra si nechat usmrtit a třeba i vyvrhnout a nepůsobit mu zbytečné stresy odnosem domů a poté utrpení při nešikovném usmrcování…

Ještě lze, možná s jistým uspokojením, dodat, že dnes se již téměř nevyskytují „dobrodinci“, kteří by chtěli kapříkovi dát život tím, že jej vypustí do řeky nebo rybníka. Díky letité osvětě je již dostatečně známo, že v minimálně 70 % takovíto kapři uhynou, neboť vylačněný kapr není s to po vypuštění v řece či rybníce přežít a zpravidla uhyne.

A kdo by rád prospěl zvířatům, udělá dobře, když pověsí ptáčkům lojovou kouli se seménky na strom v zahradě či v parku.

Pěkný předvánoční čas!

Josef Duben, mluvčí SVS